Národní galerie v Praze má ve svých sbírkách skvosty světového významu. Jeden z nich nedávno zapůjčila na výstavu v New Yorku. Za mimořádných bezpečnostních opatření putoval za oceán obraz Gustava Klimta nazvaný Vodní zámek, který se na čas stal součástí expozice v prestižní Neue Galerie. „Klimt Landscapes“ přibližuje dílo tohoto secesního umělce s jistým tematickým zaměřením – jak název napovídá, jedná se o jeho malby krajin. Newyorská galerie, která se dlouhodobě zaměřuje na německé a rakouské umění nabízí jedinečný výběr do 6. května tohoto roku. A je to poprvé, kdy Národní galerie Praha do této významné newyorské galerie zapůjčila na žádost pořadatelů jedno ze svých vzácných děl.
Tato speciální výstava zkoumá Klimtovy krajiny v kontextu jeho širšího díla, které se vyvíjelo od historismu s akademickou tradicí až po symbolistní tendence. V roce 1897 – po založení Vídeňské secese, se Klimt stal důležitým hlasatelem moderního umění, zabýval se možnostmi „kompletního uměleckého sdělení“ (tzv. Gesamtkunstwerkem), objevoval dekorativismus a módní zdobnost díky kterému došel až ke svému „zlatému stylu“.
Klimtovy krajiny se v newyorské galerii ukazují vedle jeho vzácného grafického portfolia, fotografií či ukázek z řemeslné Wiener Werkstätte. Divák tak zde rovněž může sledovat Klimtův vztah s jeho švagrovou – módní návrhářkou Emilií Flöge – jeho celoživotní přítelkyní a důvěrnicí.
Krajinné náměty Klimtových obrazů vznikaly zejména za umělcových letních pobytů. V letech 1900–1916 trávil Klimt se svojí družkou Emilií Flögeovou, vídeňskou módní avantgardní návrhářkou, léto u jezera Attersee v Solnohradsku. Během těchto pobytů vytvořil Klimt jedenáct krajin s motivem jezera, mezi nimi čtyři varianty se zámkem Kammer. K nim náleží i obraz Vodní zámek (1908–1909). Pobyty v přírodě znamenaly pro Klimta osvobození od kulturních i politických konfrontací Vídně. Klimt maloval obrazy na plátna čtvercového formátu – stromy, květiny, fasády domů nacházejících se na druhém břehu jezera, ale vždy bez lidí. Obraz Vodní zámekpřipomíná tlumený kolorit umělcových ranějších kompozic. Protiklad hmotnosti reálných věcí v horní části obrazu a jejich mihotavého odrazu na vodní hladině patří k největším půvabům této Klimtovy malby.
Vedle dočasných výstav se Neue Galerie New Yorku může trvale pyšnit nádherným souborem Klimtovy tvorby ze všech jeho důležitých období – nacházejí se zde mistrovská díla včetně jeho Portrétu Adele Bloch Bauer I. Krásné portréty společenské smetánky dokládají, že Klimt byl ústřední postavou vídeňského kulturního života v době fin de siècle.
Tvorba Gustava Klimta (1862 – 1918) je v Národní galerii tedy zastoupena dvěma obrazy a několika kresbami. Se spolkem německého odboru tehdejší Moderní galerie tento vídeňský umělec opakovaně vystavoval – k naší zemi měl blízko, neboť jeho otec pocházel z Čech, konkrétně z Travčic u Litoměřic.
Komentář NGP: Krajinné náměty Klimtových obrazů vznikaly zejména za umělcových letních pobytů. V letech 1900–1916 trávil Klimt se svojí družkou Emilií Flögeovou, vídeňskou módní avantgardní návrhářkou, léto u jezera Attersee v Solnohradsku. Během těchto pobytů vytvořil Klimt jedenáct krajin s motivem jezera, mezi nimi čtyři varianty se zámkem Kammer. K nim náleží i obraz Vodní zámek (1908–1909). Pobyty v přírodě znamenaly pro Klimta osvobození od kulturních i politických konfrontací Vídně. Klimt maloval obrazy na plátna čtvercového formátu – stromy, květiny, fasády domů nacházejících se na druhém břehu jezera, ale vždy bez lidí. Obraz Vodní zámek připomíná tlumený kolorit umělcových ranějších kompozic. Protiklad hmotnosti reálných věcí v horní části obrazu a jejich mihotavého odrazu na vodní hladině patří k největším půvabům této Klimtovy malby.
Nyní na místě, kde bývá k vidění slavný Klimt, se dočasně nachází neméně působivé dílo z domácí provenience. V expozici Národní galerie vymezené lety 1796 – 1918 (Umění dlouhého století ve Veletržním paláci) nalezneme obraz První zeleň od Antonína Hudečka z roku 1900. Oba umělce spojuje láska ke konkrétnímu místu, kam se opakovaně vraceli a kde vytvořili svá stěžejní díla. Jak bylo zmíněno: v letech 1900–1916 trávil Klimt letní měsíce u jezera Attersee v Solnohradsku. Také Hudeček vyrážel do přírody – od roku 1897 se účastnil plenérových pobytů proslulé krajinářské školy Julia Mařáka na Okoři. Sám se pak na břehy Zákolanského potoka vracel až do roku 1906.
-red-
Výstava: Klimtovy krajiny, Neue Galerie New York, do 6. května 2024
foto: Neue Galerie New York. Fotografie Annie Schlechter, 2024 a Národní galerie Praha
Diskuze k tomuto článku