Dva zajímavé kulturní počiny přineslo překvapivě nastolené téma: Emil Filla a surrealismus s podtitulem Muž s hořící hřívou. Malíř a sochař Filla (1882 – 1953) „láme“ rekordy na zdejší aukční scéně jakožto vrcholný představitel českého umění 20. století, ponejvíce spojovaný s kubismem. Renomovaný kurátor Karel Srp však na tohoto autora zaměřil pozornost z jiného úhlu a v celkem nečekaném kontextu. Výsledkem je mimořádná výstava v pražském Museu Kampa a také související kniha krásná, objevná i poučná, kterou vydalo nakladatelství Argo.
Díky pozorněji nahlíženému tématu se nabízí neotřelý pohled na Emila Fillu – malíře, teoretika a hybatele zdejšího moderního, respektive avantgardního umění. Doposud se hledělo na kubismus a surrealismus jako na dva protilehlé póly umění, ale i obecnějšího světonázoru. První hnutí – spíše „materialistické“ se pojí s jeho „vynálezci“ Pablem Picassem a Georgesem Braquem. Druhé, poněkud více „éterické“ vnímáme v počátcích v souvislosti s André Bretonem, jeho skupinou a slavnými i šokujícími manifesty. Toto tradiční „černobílé“ a dokonce antagonistické vidění a třídění bývá klamné ba nepravdivé – a s časovým (dnešním) odstupem ještě mylnější. A nejedná se zdaleka jen o pouhý ryze umělecký a do sebe zavinutý problém.
Zbytek tohoto článku je viditelný pouze pro přihlášené.
Pro přístup ke všem článkům se přihlaste, nebo se zdarma zaregistrujte
Diskuze k tomuto článku