S Jakubem Špaňhelem (1976), který studoval na AVU v letech 1995 – 2002, jsme rozprávěli v hospodách a kavárnách a pak také v jeho ateliéru v centru Prahy. To místo je úžasné. Tak velký ateliér, navíc s výhledem na panorama Hradčan jsem ještě neviděl. Malíř obývá celé jedno patro rozlehlé budovy bývalé tiskárny a pracuje v něm na menších i dosti rozlehlých plátnech. Místo tak přímo vybízí k velkorysým projektům, k neobvyklým přístupům a jedinečným pojetím. Špaňhel, ponoukán svým světovým přítelem Jirim Georgem Dokoupilem právě k takovým otevřeným gestům, je v těchto prostorách ve svém živlu. Maluje válečkem, smetákem, nezvykle dlouhými štětci – chvatně otiskuje stopy svých emocí. Zjitřené fantazie vycházející vždy z reálných vjemů se rychle zjevují na rozprostřených plátnech na podlahách. Je mladý, nadaný, úspěšný, také ale nevyzpytatelný, náladový a snad až příliš stravovaný svou pudovostí.
Jakube, pocházíš z Karviné – tedy ze severní Moravy respektive ze Slezska. Výtvarné umění pocházející z této oblasti bývá většinou v porovnání s jinými projevy, syrovější, drsnější, sarkastické… nepostrádá mnohdy ironický nadhled, někdy až křečovitý škleb… Za všechny zdejší autory jmenujme dominantního excentrika Jiřího Surůvku. Domníváš se, že skutečně existuje nějaký společný rys nebo jde jen o intelektuálně – kurátorskou konstrukci?
Zbytek tohoto článku je viditelný pouze pro přihlášené.
Pro přístup ke všem článkům se přihlaste, nebo se zdarma zaregistrujte
Diskuze k tomuto článku