Ještě nezaschlé obrazy z ateliéru Jana Knapa přicestovaly do Arcidiecézního muzea v Olomouci na výstavu Okna do Ráje. Autor tak nezapřel dobrodružnou povahu a pro svou monografickou přehlídku vytvořil na poslední chvíli několik nových pláten. Jeden z mezinárodně nejúspěšnějších českých výtvarníků představuje v Arcidiecézním muzeu díla inspirovaná biblickými příběhy a uměním renesančních malířů. Vedle Knapových nejaktuálnějších olejomaleb návštěvníci uvidí také jeho starší práce z období, kdy ještě tvořil v USA a v Itálii. Vystaveny jsou rovněž méně známé ilustrace k pohádkám, které patří v rámci jeho tvorby k těm úplně nejstarším.
Výstavu doplňují také díla starých mistrů, například vzácná malba Madony v uzavřené zahradě (1494) od Mistra Tiburtinské Sibylly, kterou se podařilo zapůjčit z Biskupství litoměřického, nebo Madona se zvířaty (po r. 1503) od Dürerova následovníka ze stálé expozice Arcidiecézního muzea. Návštěvníkovi se díky této kurátorské hře naskýtá možnost přímého porovnání tradičního ikonografického zobrazování oproti osobitému stylu Jana Knapa, jehož zdánlivě naivní a líbezné scény mohou ukrývat dramata.
„Zřetelné je to například v malbě košíku s jablky. Vedle zátiší, odkazujícího ke Knapovu dlouhodobému zájmu o Cézanna, leží nůž. Na první pohled je to obyčejný předmět, kterým lze rozkrojit jablko. Ve výhledu z okna však vidíme v pozadí pasoucí se ovci, symbol nevinné oběti, jak jej známe například z příběhu o obětování Izáka. Tento přístup lze nazývat meditativní ikonografií: jednotlivé motivy nejsou jen dekorativními detaily, ale podněty k pomalému čtení obrazu. Teprve ve vzájemných vztazích otevírají hlubší význam celého výjevu,“ vysvětluje kurátorka Miriam Kolářová.
Knap pojímá své výtvarno jako meditaci nad životem. Zdánlivě naivní a líbezné zobrazení sakrální tématiky v sobě ve skutečnosti ukrývá dramata, která autor předává osobitým způsobem – používá k tomu křesťanskou symboliku, kterou můžeme v jeho případě nazývat „kontemplativní ikonografií“. Tato metoda umožňuje pozorovateli uměleckého díla přemítat nad jednotlivými symboly zvlášť, ale v kontextu celého díla vyjevuje vyšší smysl. Je to starý způsob výtvarného jazyka, který se dotýká samotné sémantiky pojmu „Andachtsbild“, devoční obraz.
Název výstavy Okna do Ráje odkazuje k freskám Fra Angelica ve florentském klášteře San Marco. V drobných klášterních celách se malé okno otevíralo do prostoru rajské zahrady, zatímco rozměrnější Angelicova freska nabízela mnohem širší výhled: do prostoru ticha a duchovní meditace. Právě z této představy obrazu jako okna do jiné skutečnosti vychází i název Knapovy výstavy. Sám Jan Knap pojímá své výtvarno jako meditaci nad životem: „Obraz je okno do hlubší reality,“ říká malíř. „Okna nám otevírají viditelné věci, které mohou člověka pohnout, aby viděl, co je za nimi.“
Malíř Jan Knap (*1949) bydlí v Plané u Mariánských Lázní v gotickém domě, který opravil. Po dobrodružném útěku z Československa v roce 1969 se přes Maďarsko a Německo dostal do Brazílie. Na začátku 70. let se vrátil do Německa, kde studoval u Gerharda Richtera. Později žil v New Yorku, krátce byl příslušníkem americké námořní pěchoty, dva roky strávil v buddhistickém klášteře a také studoval v teologickém semináři v Římě. V roce 1992 se vrátil s rodinou do Československa. Jan Knap patří k mezinárodně nejúspěšnějším českým výtvarníkům. Vystavoval v renomovaných galeriích v Evropě a USA, o jeho dílo je zájem v Japonsku nebo na Taiwanu.
PUBLIKACE A PRŮVODCE
K výstavě vychází doprovodná publikace s bohatým psaným i obrazovým materiálem. Ke slovu v ní přicházejí odborné hlasy i přátelé, starší kresby naznačují autorův vývoj, reprodukce obrazů zvou do Ráje a dokládají nezaměnitelný malířský rukopis.
Návštěvníci mohou ve výstavě využít audio průvodce, který si v aplikaci Cabinet of Wonders mohou stáhnout do svých telefonů. Díky využití AI je možné s elektronickým průvodcem i komunikovat.
Výstava: Jan Knap: Okna do Ráje, kurátoři: Miriam Kolářová, Jan Šícha, Arcidiecézní muzeum Olomouc, Galerie, do 18. října 2026
-red-
foto: Muzeum umění Olomouc / na titulu výřez: Jan Knap, Bez názvu, 2022, olej na plátně, 85 × 110 cm. Sbírka Jana Knapa
Diskuze k tomuto článku