V těchto dnech pořádá Galerie hlavního města Prahy v Domě fotografie výstavu pozoruhodných snímků. Jaroslav Beneš je fotograf městské reality, jakkoliv to může znít jako paradox, neboť na jeho fotkách se vyskytuje pouze jakási esence povědomých detailů, které potkáváme na svých poutích městem a civilizací.
Často mu v minulosti byla oporou architektura reprezentující metropolitní estetiku, ale bez toho, abychom ony velkolepé milníky moderního stavitelství měli možnost přesněji identifikovat. Průčelí prosklených paláců jsou pouze jakýmsi projekčním plátnem, na kterém se odehrává světelný a dnes už i barevný děj Benešových fotografií. Je soustředěný na pravidelný rastr jejich plášťů, na geometrii odrazů okolních staveb, na kaligrafii, která vzniká lomem barevných akcentů z okolí na lesklém povrchu. Jeho cílem je zachytit pomíjivou kompozici, která se mu vynoří před objektivem při pozorování světelných přechodů na skle, vlhkých stop na drsné omítce, vyšisovaném laminátu, asfaltu nebo jiných industriálních součástech městské reality. Je to surová skutečnost, kterou produkuje lidské společenství, člověk je však z Benešových snímků „vyhoštěn“. Autor se někdy marně vydává zpět za těmito momenty, aby je zachytil znovu a lépe, jsou však neopakovatelné.
Zbytek tohoto článku je viditelný pouze pro přihlášené.
Pro přístup ke všem článkům se přihlaste, nebo se zdarma zaregistrujte
Diskuze k tomuto článku