I sochy mívají své příběhy… Když viděli návštěvníci výstav roku 2004 zvláštní stříbřitý objekt v Miláně či Benátkách, málokdo tušil, že pak zmizí odložen na dvacet let. Z osamělého spánku na nenápadné louce jí probudil až nález a zájem světoznámého architekta Normana Fostera – autora ikonických staveb včetně londýnského mrakodrapu zvaného Okurka. Právě on následně oslovil vdovu po Janu Kaplickém (autora nalezené sochy) s dotazem, zda by objevené dílo nechtěla zachránit. A tak se také stalo. Proto jí mohou návštěvníci od včerejšího dne obdivovat v rámci sochařské přehlídky Sculpture Line. Svou desátou sezónu oslavuje i prezentací sochy Acquae, která je vystavena na pražském Bastionu podobně díla sochaře Jakuba Flejšara.
Ocelové dílo Acquae ve tvaru kapky od Jana Kaplického, které loni po 20 letech objevil architekt Norman Foster, je od včerejška k vidění v Praze. Několikametrový objekt, který váží asi 1,5 tuny, bude rok vystaven v Bastionu nad parkem Folimanka jako součást projektu Sculpture Line.
Kaplický měl vytvořit kiosek na vodu, s čímž souvisí tvar kapky.
Ocelová kapka vznikla pro milánské trienále a benátské bienále. Tehdy bylo pro architekty zadáním vytvořit a designově pojednat stánky pro občerstvení a tak Jan Kaplický vytvořil, jak říkal, „fantaskní prezentaci balené vody.“ Projektu se tehdy zúčastnilo deset renomovaných autorů, kteří představili své street food kiosky ve spolupráci s předními světovými značkami. Kaplického dílo (partnery projektu byly v tomto případě společnosti San Pellegrino a Acqua Panna) měří 9 metrů na délku a 5 na šířku, vnitřní strukturu tvoří plech řezaný laserem, celek slouží jako zásobní pult pro lahve balené vody, na konci pultu je zásobní prostor na led. Dílo je složené ze tří větších celků, ocelová vnitřní konstrukce je potažená nerezovým pláštěm… znatelný je Kaplického rukopis projevující se v organickém tvarosloví.
„Záchrana byla spuštěna poté, co jsme vydali s nakladatelstvím Albatros monografickou knihu o Janu Kaplickém obsahující pasáž lorda Normana Fostera, který dílo znovu objevil – Vypadalo to jako něco, co spadlo z vesmíru. Bylo to meziplanetární plavidlo? Stroj? Socha? Bylo to vyrobeno z ušlechtilé oceli a zjizveno časem a působením živlů. Bylo to dvojsmyslné, futuristické, prostopášné, krásné a bylo to sexy. Můj popis objektu ležícího v trávě by mohl být popisem kterékoli z jeho staveb. – Moje díky patří nejen Janovu kolegovi a příteli Normanovi, kterého jsem od jeho proslovu v roce 2009 opět potkala, ale mnoha dalším, kteří mi pomáhají šířit odkaz rodiny Kaplických nejen pro jeho děti, ale především pro naší budoucnost a krásu,“ řekla Eliška Kaplický Fuchsová.
Později odložený a zapomenutý objekt chátral nechráněn na louce u továrny, kde byl v Itálii vytvořen. Po převozu do České republiky a renovaci, které se ujal sochař Lukáš Rais, je nyní výsledek náročného usilování vystaven v Praze.
V objektu jsou díry, do kterých se na přehlídce zasunovaly lahve s vodou. Na konci objektu bylo pak místo pro led.
„V červnu oslavíme desáté narozeniny projektu Sculpture Line a jsem rád, že při té příležitosti můžeme široké veřejnosti představit právě toto dílo. Jan Kaplický byl vizionář a architekt světového významu. Vystavením Acquae mu můžeme vzdát hold a jeho rodné Praze připomenout architektův odkaz,“ řekl Ondřej Škarka z instituce Art Lines organizující akci Sculpture Line.
-red-
foto: Sculpture Line
Diskuze k tomuto článku