V době výročí několika významných událostí symbolizujících protest proti komunistickému režimu zahajuje Galerie Smečky výstavu Karel Trinkewitz: Ztracen ve vesmírném prostoru, která odkrývá niterný život tohoto významného výtvarníka, publicisty a politického aktivisty. Výstava potrvá do 14. dubna a součástí je i doprovodný program připomínající související historické události.
Karel Trinkewitz (23. srpna 1931, Mečeříž – 14. března 2014, Deggendorf) byl kvůli svému smíšenému česko-německo-židovskému původu nepřítelem hned několika politických režimů. Za nacistické okupace Československa nesměl chodit do školy. Po válce sice nebyla jeho rodina vyhnána do Německa, ale komunistický režim Trinkewitze také persekvoval, nejdříve kvůli částečně německému původu a následně ve vlně antisemitských procesů kvůli židovským kořenům. Ty byly také důvodem jeho vyloučení z právnické fakulty Univerzity Karlovy. Až v uvolněnějších 60. letech se prosadil jako žurnalista a satirik. Jako jeden z prvních signatářů Charty 77 byl však pod nátlakem donucen odejít do exilu, dlouhá léta pak strávil v Hamburku. Tyto milníky zásadně formovaly Trinkewitzovy životní cesty a jeho tvorbu, za kterou jej prezident Václav Havel vyznamenal Řádem Bílého lva.
Trinkewitz zaznamenával střípky svého každodenního života na stránkách deníků čítajících stovky kusů. Na výstavě v Galerii Smečky budou vůbec poprvé představeny i jeho ilustrované autorské knihy z 50. let. Právě umělcův vztah k písmu a slovu a jejich výtvarné paralele jsou hlavním tématem umělecké instalace, která nabídne kromě vizuálního prožitku i speciální zvukový doprovod. Zastoupeny jsou zde Trinkewitzovy koláže, asambláže, dekoláže i objekty, které byly zapůjčeny z několika významných sbírek: společnosti Pražská plynárenská, Musea Kampa, Galerie Závodný i soukromých sběratelů.
Kurátorka výstavy Klára Vavříková uvádí: „V některých představených dílech používá Trinkewitz písmo jako vizuální znak oproštěný od obsahu, jinde s ním naopak pracuje jako s nositelem konkrétní myšlenky, která divákovi otevírá cestu k příběhu. Koláže a objekty v expozici doplňují vybrané pasáže z autorových deníků i básně v japonském stylu haiku, které zní prostorem ve formě audionahrávky. Ta byla ve spolupráci s herci a hudebníky vytvořena speciálně pro tuto příležitost a nabízí tak návštěvníkům možnost lépe se vcítit do autorova prožívání složité historické epochy.“
Trinkewitzův osobní příběh není jen osobní výpovědí jednoho konkrétního člověka, ale záznamem doby a problematiky umělců tvořících politicky nepohodlné umění v socialistickém Československu a jejich persekvování ze strany státního aparátu. Tři doprovodné programy připomenou důležitá historická výročí. Jedná se o 25. února, kdy se v den 21. výročí komunistického puče v únoru 1969 na Václavském náměstí v Praze upálil student Jan Zajíc. Dále 9. března, kdy se v roce 1969 na protest proti normalizaci upálil Evžen Plocek, a 14. března, den úmrtí Karla Trinkewitze.
Významnou událostí byla také umělcova výstava v Museu Kampa v roce 2016.
-red-
foto: archiv, Galerie Smečky, Alena Faitová fb, Museum Kampa
Diskuze k tomuto článku