Jednoho červencového rána je dívka odvlečena ze své vlasti, zotročena a prodána obchodníky s lidmi. Směřovala od divokých náhorních plošin Kavkazu k Černému moři, od Konstantinopole po Benátky, od Florencie po Vinci. Když se objeví patnáctiletá v Itálii, všechno jí bylo odebráno – její sny i budoucnost, země, zázemí i starobylá kultura. V Toskánsku začíná její druhý život. Byla Caterina otrokyní unesenou z oblasti Kavkazu? Stala se dokonce matkou Leonarda da Vinciho, proslulého umělce a myslitele z dob renesance, byla to ona zotročená dívka z podhůří Kavkazu? Podle italského historika Carla Vecce z neapolské univerzity L’Orientale to ukazuje a jasně dokazuje dokument z listopadu 1452, nalezený ve Státním archivu ve Florencii.
Za velké pozornosti zahraničních médií, ale i odborné veřejnosti byla nedávno představena nová kniha o Leonardovi de Vincim. Přesněji by se dalo říct, že spis italského historika přináší důkazy o pravém (dosud nejasném) původu jeho matky. Carlo Vecce z Neapolské univerzity objevil totiž dosud neznámý (či přehlížený) dokument podporující jeho tvrzení o zřejmých souvislostech. Na základě následného výzkumu napsal historický „faktický“ román nazvaný Il Sorriso di Caterina neboli Caterinin úsměv.
Zbytek tohoto článku je viditelný pouze pro přihlášené.
Pro přístup ke všem článkům se přihlaste, nebo se zdarma zaregistrujte
Diskuze k tomuto článku