RESET / Co nabízí výstava a nová etapa v Lounech?

Galerie Benedikta Rejta v Lounech / RESET / prostor - světlo - barva - zvuk

Galerie Benedikta Rejta v Lounech otevřela tento rok novou kapitolu své historie výstavou - symbolicky nazvanou RESET. V těchto dnech je z důvodu pandemie dočasně zavřena - a tak zde přijměte alespoň připomínku slovem i obrazem. Tato nová kapitola spočívá v zásadní proměně poetiky galerie, jejího výstavního a doprovodného programu, vstřícném přístupu k návštěvníkovi i v celkovém přenastavení fungování instituce, včetně nové vizuální podoby a loga. Z důvodu vládních opatření se její zahájení konalo za zavřenými dveřmi. Akce byla streamována a je zveřejněna na facebookovém profilu galerie https://www.facebook.com/Galerie BenediktaRejta Výstava by měla trvat do 18. dubna.

RESET představuje v historii výstav Galerie Benedikta Rejta netradiční formát. Legendární Přikrylova rekonstrukce budovy lounského pivovaru je prostor krásný sám o sobě, prostor, jenž sám je uměleckým dílem, takovou krásnou pannou uzavřenou do sebe. RESET pro nás znamená spíše událost nežli běžně chápanou výstavu autorů a jejich děl, událost rozmluvení dosud mlčenlivé bytosti a její otevření se ven. Budova galerie se stává místem pro setkání umělců a jejich děl: performancí, instalací, videí, objektů a obrazů, jejichž hlavními společnými jmenovateli jsou světlo, barva a zvuk v prostoru. Zároveň symbolicky necháváme nahlédnout do „útrob“ budovy, kde je umístěna nedokončená volná rekonstrukce v originále nedochovaného díla Zdeňka Pešánka z roku 1937, Fontány lázeňství pro československý pavilon na Mezinárodní výstavě v Paříži. Podkladem k rekonstrukci je autorský Pešánkův model k fontáně ze sbírek galerie. Pešánek (1896 – 1965), ve své době fascinován možnostmi a vlastnostmi elektrické energie, vnesl do tehdejšího současného umění zcela nové materiální postupy a přesahy podstaty díla do nemateriální sféry vln světla a zvuku. Nedokončený světelný a v původním záměru také kinetický objekt, jehož vznik iniciovala bývalá ředitelka galerie Alica Štefančíková, a na němž se podílela řada autorů, představuje symbolický svorník mezi tehdy a nyní, poukazující na avantgardní východiska Galerie Benedikta Rejta s vědomím, že avantgarda neznamená zakořenění ve formě, ale předvoj či anticipaci něčeho nového.

PETR NIKL (1960)

CAMERA OBSCURA, verze 2021; MEOTARY, verze 2021

Petr Nikl je umělec rozprostřený do všech stran. Malíř, grafik, hudebník, performer, improvizátor, divadelník, fotograf, tvůrce autorských knih a původce mnoha nápadů vychází ve své tvorbě z předpokladu dítěte v nás. Svojí osobitou poetikou otevírá oči k novým pohledům na skutečnost. Představuje ji jako do nekonečna dál a dál se otevírající, vrstvu po vrstvě, průzračnou i tajemnou, z každého úhlu pohledu novou, vyzývající k osobnímu průzkumu. Staré modely pohledu na svět se stávají obnošenými, vybízejí ke svému odložení. Změnu paradigmatu symbolizuje instalace Camery obscury , promítající obraz vrchu Oblíku za oknem galerie vzhůru nohama. Realita se stává hrou.

Spolu s Ondřejem Smeykalem v rámci RESETU provádějí hudebně vizuální improvizační představení – rituál Líheň, plnéalchymistické, tajuplné a tvůrčí poetiky zrodu.

ONDŘEJ SMEYKAL (1975)

HNÍZDO, 2021; RELIKVIÁŘ II., modifikovaná verze 2021

Ondřej Smeykal, původně vystudovaný grafik z AVU u Vladimíra Kokolii, je v současnosti spojován především s australským domorodým nástrojem didgeridoo. Vedle toho je hráčem na obří gongy a oba tyto impozantní rituální nástroje s úctou rozezvučuje v novém a osobitém pojetí hry, jejíž nedílnou součástí je vedle zvukové složky také složka vizuální. Ve své umělecké hudební i výtvarné tvorbě vychází z improvizace a na té se zakládá i jeho spolupráce s Petrem Niklem. V duchu svých slov „Nepoužívat fantazii a tvořivost znamená nežít“ připravil pro Galerii Benedikta Rejta site specific instalaci Hnízdo, inspirovaná místem a situací. V podzemí galerie vytvořil akusticko-elektronickou pracovnu, doslova hudební doupě, hnízdozvuků. Čas od času opouští své hnízdo a prochází s nástrojem galerií a archetypálními zvuky naplňuje její prostory.

Magický objekt Relikviář korespondující s pseudosakrálním prostorem Hvězdy vybízí k interakci a povýšení obyčejného předmětu na relikvii.

MARTIN JANÍČEK (1961)

ODRAZY A STÍNY (2010 - 2021)

Martin Janíček je umělec širokého spektra výrazů, performer, autor interaktivních a site specific projektů, zapojujících zvuk a obraz a vyvolávajících širokou škálu vjemů. Jeho zprostředkování poznávání skutečnosti skrze smysly tak mnohdy připomíná alchymické experimenty. Svojí tvorbou se dotýká problematiky synestezie a spojením barvy a zvuku navazuje na fenomén barevné hudby, kterou anticipoval Zdeněk Pešánek ve svém díle Barevný klavír . Martin Janíček se k Pešánkovi hlásí a jeho poslední varianta světelně kinetické proměnlivé instalace Odrazy a stíny proGalerii Benedikta Rejta vyvolává aluzi na Pešánkovu tvorbu stejně jako série světelných boxů s barevnými konstruktivistickými kompozicemi. Janíček v obou případech recykluje. Na kinetickém objektu používá automobilová skla, jejichž otáčivý pohyb spouští čidlo, reagující na pohyb v místnosti, a rozehrává pomalý meditativní tanec odrazů stínů a světla. Boxy původně sloužily jako školní osvětlení.

PETR PASTRŇÁK (1962)

BEZ NÁZVU, 1994

Petr Pastrňák zastupuje mezi autory RESETU klasický obraz. Jde o jedinou malbu na plátně, napnutou na rám a zcela obyčejně pověšenou na zeď. Malíř, v současnosti žijící v Indii, nemaluje to, co má přímo před očima, ale to, co má v sobě. Přesto jeho obrazy nejsou zanesené osobním balastem, ale reprezentují úsilí o čistou krásu a jakoby směřují k vyprázdnění. Vycházejí z hlubokého soustředění a vedle dokonalého estetického zážitku konfrontují diváka s myšlenkou pomíjivosti a přeludovosti tohoto světa. Vystavené plátno, představující jednu z Pastrňákových vrcholných velkoformátových kompozic, založených na hudebním a automatickém principu malby a řízené náhody, zde vchází do dialogu s Janíčkovými barevnými geometrickými světelnými boxy, a byť dvourozměrné, vyvolává zážitek dál a dál prostupujícího prostoru.

DOROTA SADOVSKÁ (1971)

ZRANĚNÁ PLÁTNA. SV. LUCIE, 2020; KOJÍCÍ, 2019; SV. AGÁTA, 2020

Dorota Sadovská, slovenská multimediální umělkyně, z podstaty však především malířka, dlouhodobě pracuje se širokou škálou výrazových prostředků od hyperrealistické malby po performanci a interakci s divákem. Významný aspekt pro ni zastává hra. Umělkyně si hraje s perspektivou a prostorem a často i divákem. Základním myšlenkovým úběžníkem její tvorby je tělesnost. V konturách RESETU Dorota Sadovská představuje svá prořezávaná plátna, jež pro užitou, svým způsobem agresivní techniku nazývá Zraněná plátna . Tentokrát jimi potáhla konstrukci a vytvořila objekty, uvnitř vybavené osvětlením. Vnitřní světlo proniká řezem a vykresluje působivě a zároveň symbolicky postavy pro autorku typických svatých bez atributů.

JOHANA STŘÍŽKOVÁ (1981)

MANUÁL K TRUBCE Č. 8, 2019; 7,7 MILIARD LIDÍ, 2020; INSTALACE PRO GBR, 2021

Finalistka Ceny Jindřicha Chalupeckého z roku 2018 je představitelkou současné intermediální mladé generace. Prostupuje svojí tvorbou plynule mezi performancí, videoartem a objektem. Zajímá se o pohyblivý obraz, její zájem o pohyb vychází z osobního zaujetí tancem a choreografií. Jako Dorotě Sadovské i této autorce je jedním z hlavních východisek lidské tělo a sama sebe příležitostně představuje jako objekt. Představená velkoplošně promítaná videa Manuál k trubce č. 8 a 7,7 miliard lidí v sobě snoubí estetický požitek s filosofujícím tázáním a skepsi i naději současného člověka.

Vedle videí z loňského a předloňského roku oslovena prostorem Johana Střížková připravila prostorovou instalaci fotokoláží, vycházejících z autorčiných snímků, pořízených bezprostředně během přípravy výstavy v lednu 2021.

MICHAELA VÉLOVÁ MAUPICOVÁ (1982 – 2018)

MISTAKE, 2008

Multimediální umělkyně Michaela Vélová – Maupicová, autorka videí, sochařka a v závěru své tvorby především kreslířka a malířka postupně stále více rozvíjela abstraktní geometrickou polohu, založenou na struktuře. Od počáteční živelnosti a určité robustnosti se dobrala k odhmotnělé a světlem prostoupené geometrické síti. Síť představuje metaforu růstu i rozpadu. Jak byla Michaela Maupicová životními okolnostmi přinucena připustit si postupně vlastní odcházení z fyzického bytí, její malba se stávala stále subtilnější. Tuto skutečnost ale jako by anticipoval již videozáznam Mistake z roku 2008. Minimalistická, abstraktně geometrická smyčka s existenciálním podtextem získala druhou cenu v mezinárodní soutěži berlínské nadace Leinemann-Stiftung für Bildung und Kunst. Do nekonečna se odvíjející, meditativní pohyb jezdících schodů lze číst jako silné, a přesto uklidňující podobenství cykličnosti času i se zachyceným zadrhnutím, onou chybou. A jede se dál.

MATĚJ PLACHÝ (1997)

SILENCIO. AUDIOKNIHA.

Matěj Plachý zastupuje na výstavě nejmladší uměleckou generaci. V současné době studuje v Ateliéru přírodních materiálů Katedry užitého umění na Fakultě umění a designu UJEP v Ústí nad Labem. Používá, v souladu se zaměřením domovského ateliéru, různorodé materiály a ve své vlastní tvorbě se zaměřuje na interaktivní objekt a práci se světlem a zvukem. Jeho audiokniha pro své stránky využívá staré magnetofonové pásky a umožňuje hru s přenosem záznamu pohybu improvizované snímací hlavice, ve tvaru jakéhosi pisátka, do audioreproduktorů. Příchozí se může v tichosti usadit ke stolku a uzavřít se do autistické bubliny pokusů o okamžité zvukové kompozice.

RESET

PROSTOR SVĚTLO BARVA ZVUK

21. 1. - 18. 4. 2021

Galerie Benedikta Rejta

Koncepce Kateřina Melenová, Lucie Šiklová

Kurátorka Lucie Šiklová

Světelný design Lukáš Zahradník

Fotografie Barbora Kovářová

Grafická úprava Helena Šantavá

Doprovodný program lektorský tým GBR

RESET / Co nabízí výstava a nová etapa v Lounech?

Lucie Svoboda Mičíková – Playlist / MG v Říčanech

Jan Stolín: Kresby jako úvahy nad jsoucím a pomíjivým

Relevantní články

Hnutí ZERO: poslední avantgarda a směr – bod nula

Diskuze k tomuto článku

Newsletter

Spolupráce

Vítejte zpět!

Vytvořit nový účet!

Vložte heslo

Novinky na e-mail

Vše ze světa umění každý týden na vašem e-mailu

Are you sure want to unlock this post?

Are you sure want to cancel subscription?

RESET / Co nabízí výstava a nová etapa v Lounech?

Čtěte také

Lucie Svoboda Mičíková – Playlist / MG v Říčanech

Jan Stolín: Kresby jako úvahy nad jsoucím a pomíjivým

Zbytek tohoto článku je viditelný pouze pro přihlášené.

Subscribe

Relevantní články

Hnutí ZERO: poslední avantgarda a směr – bod nula

Diskuze k tomuto článku

Newsletter

Spolupráce

Sledujte nás

Vítejte zpět!

Vytvořit nový účet!

Vložte heslo

Novinky na e-mail

Vše ze světa umění každý týden na vašem e-mailu

Are you sure want to unlock this post?

Are you sure want to cancel subscription?