Nová socha v Brně budí emoce a rostoucí vlnu kritiky některých osobností výtvarné scény. Stala se někde chyba? V těchto dnech přicházejí naštvané maily, na sociálních sítích se vedou plané i věcné diskuse, volá se po nápravě. O co jde?
Konkrétně se jedná prozatím o model sousoší (pomníku), které by mělo stát na nyní opravovaném Mendelově náměstí. Je to výsledek akce započaté u příležitosti 200. výročí narození Gregora Johanna Mendela – slavného brněnského rodáka a světově uznávaného otce genetiky. Některým se socha nelíbí, ale ta za to nemůže. Nelíbí se jim totiž rozhodnutí poroty, ale na to se mělo myslet dříve, když se stanovovalo složení a struktura zastoupení jednotlivých porotců. Konečný verdikt je právoplatný, i když pro mnohé překvapivý, někteří nesouhlasí, ale to je tak všechno, co se s tím dá dělat.
Na další závěry je brzo, neboť celá kauza má několik neznámých. Porota byla složena z různých stran: „Oslovili jsme přední vědce, architekty a umělce z celého světa s cílem sestavit špičkovou porotu. Jsem přesvědčen, že porota vybere dílo, které bude co nejvíce oslavovat světového zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela,“ prohlásil před časem v médiích Jakub Carda, ředitel společnosti Společně o.p.s., která organizovala veřejnou sbírku na financování pomníku. A dodejme, že se vybralo rekordních 20 milionů korun!
Porota (světová?) byla složena z řad biologů, kněží, umělců a teoretiků i laických hlasů. Její umělecká sekce byla (údajně) přehlasována i přes její námitky vůči vítěznému bronzovému návrhu (nese název Hrachovina a je inspirován hrachem – rostlinou, na které Mendel vyvinul svou vědeckou teorii). Jeho autorem je umělecký slévač Jaromír Gargulák. Kdo a jak hlasoval, není zatím známo.
Další neznámou a podstatnější položkou je účast soutěžících uchazečů – umělců. (Údajně) byli osloveni – nebo se sami přihlásili – sochaři zvučných jmen ze zahraničí: Tony Cragg, Alicja Kwade, Antony Gormley; od nás se měli zúčastnit výběrového řízení Jaroslav Róna, Michal Gabriel nebo Stefan Milkov a další. Dosud není známo, zda se někteří z nich nakonec účasti v soutěži nevzdali. Veřejnosti neznámé jsou rovněž další (nevybraná, ale předložená) díla, což by se nemělo u takové zakázky stávat.
Na celou kauzu o podle některých „špatně vybrané sochy“ mohou existovat různé názory: jde o dobrou věc, konkurenční boj, zášť poražených, zákulisní politiku, stop elitářství, konfrontace hodnot či vkusu nebo lokálního a světového sochařství či prostě boj za kvalitní umění ve veřejném prostoru, které by nás mělo náležitě zajímat a reprezentovat?
Odborná porota (z umělecké scény zde zasedali Kurt Gebauer, Martin Dostál či Ondřej Chybík) v čele s renomovaným brněnským architektem Zdeňkem Fránkem byla tedy, jak už to bývá, nejednotná. Někteří její členové jsou frustrováni, že se promarnila příležitost mít na brněnském náměstí dílo světové extra třídy. Právě „umělecká sekce poroty“ by měla zřejmě mít v otázce výběru takovéto umělecké zakázky větší respekt a zastoupení. Nebo se budou na oplátku biologové či jiní vědci ve svých oborových, respektive odborných rozhodnutích napříště ptát na názory umělců či architektů? To by to dopadlo.
-red-
foto: archiv
Ke kritikům kontroverzního výběrového řízení patří i prof. PaedDr. Radek Horáček, Ph.D., profesor z Katedry výtvarné výchovy Radek Horáček autor úspěšné publikace Sochařské Brno 1989 – 2019 (druhé vydání vyšlo v roce 2021).
Diskuze k tomuto článku