Eva Brodská vystavuje v Roudnici
termín výstavy 05. 06. – 14. 9. 2025 (galerie) a 23. 05. – 30. 06. 2025 (klášter)
Eva Brodská patří k nepřehlédnutelným osobnostem české tapiserie. Roudnická galerie, která sleduje její tvorbu od šedesátých let, nyní představuje gobelíny spolu s grafikami a akvarely. A vůbec poprvé i nejnovější velký gobelín Křídla, dokončený v únoru letošního roku. Výstava volně pokračuje ve středověkých prostorách augustiniánského kláštera. Obě místa, galerie i klášter, jsou autorce celoživotně spjaté s městem Roudnice velmi blízká.
Své gobelíny koncipuje jako obrazy (podle Jaromíra Zeminy „vytkané obrazy“), s představou zachytit pocity, reflexi přírody či světla. Akvarel v jejím pojetí není jen mezistupeň na cestě k hotovému gobelínu. Jde o svébytné umělecké dílo. Společná prezentace gobelínů a akvarelů v sobě nese zajímavý kontrast v čase. Napětí mezi mnohaměsíční prací, a takřka okamžitým záznamem. „Akvarel je strašně brzy hotový. Kdežto u gobelínů čekám, čekám, čekám,“ vysvětluje Brodská. Na výstavě nechybějí ani grafiky z cyklu Hejna a Ptáci, s motivem, který autorku zaujal už v sedmdesátých letech.
Svorníkem vystavených děl je gobelín Křídla, jenž dal název oběma výstavám. Společným jmenovatelem vybraných gobelínů, které vznikly v rozmezí let 1995 a 2025, je především reflexe létání či vznášení, ať už nad zemí, nebo nad hladinou vody či moře.
Několik gobelínů zavede návštěvníky do ambitů bývalého kláštera, jenž hostí volné pokračování výstavy. „To je nádherné prostředí,“ říká Eva Brodská. „Roudnici mám moc ráda, hlavně staré město. Jsem ráda, že tu bydlím a že galerie, klášter, zámek jsou tak blízko.“
Tato díla spojuje jak osobní výběr Evy Brodské, tak jejich průsečík, jímž je hledání světla. „Světlo, to já hledám pořád, odedávna. Světlo mě přitahuje… Jednou jsme seděli u moře a najednou šel pruh světla seshora dolů a bylo to úplně úžasné, mimořádné. Možná jsem si tenkrát poprvé uvědomila, jak výrazné světlo dokáže být, a že něco říká,“ uvádí autorka.
Eva Brodská je čím dál více vyhledávanou osobností pro různorodé umělecké a uměleckohistorické projekty ze strany mladší a nejmladší generace. „Dnes se tapiserie dělá jen málo, protože je to příliš zdlouhavá práce. Žijeme v rychlé době, a to s gobelínem nejde. Jestli bych přispěla k zájmu o tkaní, byla bych moc ráda,“ uzavírá v rozhovoru, který je součástí katalogu k výstavě.
Eva Brodská (*1937) je výraznou osobností české tapiserie, jíž se zabývá už šest desítek let. Absolvovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze v ateliéru Antonína Kybala. Vedle tkaní se věnuje také grafice a akvarelu; pro své práce používá raději slovo gobelín než slovo tapiserie. Pracuje výhradně s přírodními materiály, hlavně s vlnou a sisalem. Od šedesátých let vystavuje v Čechách i v zahraničí. Eva Brodská žije a pracuje v Roudnici nad Labem.
foto: Jan Brodský
