Národní galerie Praha otevírá dvě výstavy s aktuálními tématy.
Spojuje je citlivý vztah k současnému světu.
Praha, 27. března 2025 – Výstavy Mlčící jaro: umění a příroda 1930–1970
a Ozvěny Benátského bienále: Eva Koťátková – Srdce žirafy v zajetí je
o dvanáct kilo lehčí tematizují vztah člověka k přírodě a reflektují jeho
proměny v historickém i současném kontextu. Návštěvníkům se otevírají ve
Veletržním paláci při jarním Openingu NGP.
Mlčící jaro: umění a příroda 1930–1970
Výstava sleduje proměny vztahu člověka k přírodě (nejen flóře a fauně, ale krajině
jako celku) v umění od 30. let 20. století až do počátku tzv. normalizace.
Návštěvníci uvidí více než sto děl ze sbírek NGP i zahraničních institucí, včetně
prací Františka Kupky, Josefa Šímy, Toyen, Jindřicha Štyrského, Františka Muziky,
Evy Kmentové či Hany Wichterlové. K vidění bude rovněž tvorba zahraničních
umělců z Polska a Slovenska, například Karola Hillera, Adama Prockého nebo
Márie Bartuszové. Kurátorka Eva Skopalová doplnila tento výběr o díla
současných autorek Anny Hulačové, Elišky Konečné, Jimeny Mendozy, Marie
Tučkové a Kristíny Bukovčákové, která lze chápat jako vyjádření sounáležitosti
s minulostí.
„S tím, co nacházeli umělci před šedesáti či osmdesáti, devadesáti lety se můžeme
dobře ztotožnit i dnes, mimo jiné skrze současnou tvorbu umělkyň. Myšlenky lidí,
kteří už nežijí, pro nás nejsou mrtvé, participují na současnosti,“ říká kurátorka
výstavy Eva Skopalová.
Projekt tematizuje hluboké emocionální pouto člověka k přírodě a zkoumá, jak
historické události jako válka a totalitní režimy ovlivnily vnímání krajiny. Jak se
zpřetrhaly naše vazby ke krajině? Umělecká díla se stávají prostředkem
k obnově citlivého vztahu ke všemu živému. „Citové, emotivní pouto s přírodou je
snad intuitivním principem naší vlastní záchrany. Pokud máme k něčemu vztah,
chráníme to,“ vysvětluje Eva Skopalová. Exponáty tak vedou návštěvníky
k vlastní reflexi a prožitku.
„Tato výstava, připravená kurátorkou Evou Skopalovou s nasazením celého týmu
NGP, shromažďuje hlasy umělců, myslitelů a vizionářů, kteří stejně jako
spisovatelka Rachel Carson zpochybňují lhostejnost a nutí nás přehodnotit náš
vztah ke světu kolem nás,“ říká generální ředitelka Národní galerie Praha Alicja
Knast a dodává: „Umělci na výstavě nám svými díly připomínají, že příroda není
pozadím naší existence, ale jejím základem. Připomínají nám, že naše dnešní
rozhodnutí budou utvářet krajinu zítřka.“
Závěrečná část výstavy se věnuje tématu vykořisťování přírody v období
tzv. normalizace, kdy byla krajina vnímána primárně jako zdroj. Odkazuje také na
významné dobové události, jako byla diskuse o pesticidech po vydání knihy Rachel
Carson Mlčící jaro (později přeložené jako Tiché jaro) v roce 1962, která
v Československu vyšla o čtyři roky později. Kniha následně vedla v USA ke
změně zákonů. „Historie dokázala, že jeden hlas může probudit generaci. Mlčící
jaro je pozvánkou k naslouchání – umění, přírodě a naléhavosti naší doby,“
doplňuje Alicja Knast.
Ozvěny Benátského bienále: Eva Koťátková – Srdce žirafy v zajetí je
o dvanáct kilo lehčí
Ve stejný den otevírá NGP také výstavu Evy Koťátkové Srdce žirafy v zajetí je
o dvanáct kilo lehčí, která vloni reprezentovala Českou republiku na 60. bienále
umění v Benátkách. Projekt reflektuje způsoby, jakými lidé vnímají přírodu, věnuje
se málo známé kapitole historie týkající se dovozu zvířat ze zemí
tzv. globálního jihu do socialistického Československa a činí tak v rámci širších
ekologických a dekolonizačních otázek.
Výstava pracuje s příběhem žirafy Lenky, která byla v roce 1954 odchycena
v Keni a převezena do pražské zoologické zahrady. Po dvou letech uhynula
a její tělo bylo až do roku 2000 vystaveno v Národním muzeu. Tento příběh slouží
jako výchozí bod k úvahám o vztazích mezi lidmi a zvířaty, násilí
a hierarchiích v historickém i současném kontextu.
„Moc mne těší, že projekt Evy Koťátkové představíme po světové přehlídce
v Benátkách nyní i českému publiku. A jako velmi důležité vidím, že obě výstavy
spojuje citlivý vztah k současnému světu, který můžeme nově či více empaticky
vnímat a prožívat právě skrze umění,” říká Alicja Knast.
Na projektu spolupracovali také skladatelka Himali Singh Soin, skladatel David
Soin Tappeser a dětské i seniorské kolektivy. Instalace v Malé dvoraně Veletržního
paláce zahrnuje i nové propojení s umělkyněmi a umělci, jejichž projekty vznikly
při rezidenčních pobytech během výstavy v Benátkách a také historické materiály
z Národního filmového archivu.
Kurátorka výstavy Hana Janečková k projektu dodává: „Výstava Evy Koťátkové
otevírá důležité otázky, jak přemýšlíme o zvířatech, jaké vztahy nás s nimi pojí
a jak může umění sloužit jako nástroj změny jak institucí, tak i vnímání světa.“
Kromě dvou zmíněných výstav je pro návštěvníky ve sbírkové expozici
1939–2021: Konec černobílé doby ve 2. patře Veletržního paláce nově otevřen
také grafický kabinet nazvaný Doteky přítomnosti věnovaný umělkyním tvůrčí
skupiny UB 12. Je zaměřen na dílo Adrieny Šimotové, Aleny Kučerové, Věry
Janouškové, Daisy Mrázkové a Vlasty Prachatické. UB 12 byla v 60. letech volným
sdružením umělců svobodného smýšlení, které akcentovalo individualitu a
autenticitu výtvarného projevu, než bylo s nastupující normalizací oficiálně
zakázáno. Důraz je kladen na práce na papíře ze sbírky NGP, kresbu a grafiku,
doplněné o plastické objekty sochařek. Kurátorka Adriana Šmejkalová hledá
specifika tvorby autorek, jež spojuje vnímání nevšední hodnoty každodenní
reality.
Mlčící jaro: umění a příroda 1930-1970
Místo konání: Veletržní palác, 1. p. východní křídlo  
Termín: 28. 3. – 31. 8. 2025 
Kurátorka: Eva Skopalová, Sbírka umění po roce 1945 (NGP)
Ozvěny Benátského bienále: Eva Koťátková – Srdce žirafy v zajetí je
o dvanáct kilo lehčí
Místo konání: Veletržní palác, Malá dvorana
Termín: 28. 3. – 27. 7. 2025 
Kurátorka: Hana Janečková
Výstava je rozšířena o další spolupráci s umělectvem Kateřinou Konvalinovou
& Jiřím Žákem, Denisou Langrovou & Alex Sihelsk*, Sárou Märc a Majou
Štefančíkovou
Grafický kabinet Doteky přítomnosti – Umělkyně tvůrčí skupiny UB 12
Místo konání: Veletržní palác, 2. patro (v expozici 1939–2021: Konec černobílé
doby)
Termín: 28. 3. – 26. 6. 2025
Kurátorka: Adriana Šmejkalová, Sbírka grafiky a kresby (NGP)