Žádný jiný umělec nereprezentuje newyorskou scénu 80. let 20. století tak dobře jako Jean-Michel Basquiat. Narodil se zde jako syn haitského otce a portorikánské matky v roce 1960, z domova utekl v 17ti letech… Zpočátku se prosazoval jako graffiti umělec a na ulici občas také musel žit. Netrvalo však dlouho a přišel rychlý vzestup. Basquiatova raketová kariéra může připomínat chvatný filmový sled událostí – příběh plný pestrých sekvencí… hlavní protagonista se zde setkává s nejvýznamnějšími umělci své doby – například s Davidem Bowiem nebo ještě skoro neznámou, ale již ambiciózní Madonnou, s kterou dokonce nějaký čas tvoří zamilovaný pár. Basquiat také udržoval inspirující přátelství s nejzářivější ikonou té doby: s Andym Warholem, který mu byl rádcem, ochráncem i propagátorem. Basquiatovy obrazy byly brzy velmi žádané a ceněné – roku 1982 se stal nejmladším účastníkem mezinárodní přehlídky documenta 7 a prvním světově proslulým umělcem s afroamericko-karibskými kořeny. Basquiat však nedokázal dlouhodobě odolávat náhlému úspěchu či jeho nástrahám a v roce 1988 předčasně zemřel na předávkování drogami.
Basquiatovo dílo je podle pořadatelů vídeňské retrospektivy aktuálnější než kdy jindy a zůstává stejně průkopnické a vizionářské jako tehdy. Jeho práce se zaměřují jak na africké dědictví, tak na problematické hierarchie ve společnosti, přičemž všudypřítomný rasismus je téma, které považoval za nejdůležitější a osobně relevantní. Jako excentrický outsider a vykořisťovaná superstar své doby dnes Basquiat patří k nejvýznamnějším klíčovým postavám současného umění.
Zbytek tohoto článku je viditelný pouze pro přihlášené.
Pro přístup ke všem článkům se přihlaste, nebo se zdarma zaregistrujte
Diskuze k tomuto článku