Berlín je významným a živým centrem současného umění. Zde se vždy setkávaly a prolínaly aktuální trendy. I dříve se v tomto městě dařilo rodící se moderně – dadaismu či expresionismu, byly a jsou zde četné galerie. Asi tedy nikoho nepřekvapí, že tato metropole je místem zaslíbeným také pro street art a má před ostatními evropskými městy náskok. Ten je dán několika faktory: jistou již tradiční tolerancí pro vše nové, také svým kosmopolitním rázem i stavební dispozicí. Ještě stále totiž skrývá více „bezprizorních“ či nevyužitých ploch, na kterých mohou streetartoví nadšenci v relativním klidu pracovat.
Muzeum pouličního umění se nalézá jihozápadně od Braniborské brány – ve čtvrti Schöneberg. Nazývá se Urban Nation Museum a pro veřejnost se otevřelo (vstup volný) v roce 2017. Jsou zde díla prozatím neznámých autorů, ale i slavného Banksyho. Muzeum se zaměřuje zvláště na artefakty, které byly vytvořeny původně pro veřejný prostor A to je také někdy „jablkem sváru“ – tématem některých kritických hlasů. Nejedná se už ani tak o to, zda je či není streetart skutečným uměním, ale o to, jestli vystavené artefakty patří do interiéru a oficiální instituce. Podle těchto názorů je takové umění vytržené z místa a jeho nepřenosné atmosféry.
Kurátorka muzea – Newyorčanka Yasha Young žijící již dlouhá léta v Berlíně s tímto odmítavým postojem nesouhlasí. Muzeum podle ní chce návštěvníkům vyprávět příběhy jednotlivých tvůrců a ukazovat jejich práce i v širších souvislostech. A tak jsou zde díla, která původně vznikla v New Yorku nebo Paříži. Navíc prý osud venkovních děl není nikdy jistý – v podstatě je trvanlivost skoro vždy dočasná.
Barevné nápisy a obrazy někdy povedeně zdobí jinak šedé zdi nebo opadané omítky. Fasády jsou jakýmsi malířským plátnem svobodomyslných umělců s rozměrnými výtvory. Graffiti k městům patří již několik desítek let – a boj s ním se ukázal jako marný. Je stále více tolerováno a dokonce podporováno. Postupně se z nejlepších sprejerů někdy stávají i renomovaní umělci objevující se v klasických galeriích i prestižních aukčních domech.
Berlín má tedy své streetartové muzeum. Kromě této instituce, o kterou je velký zájem, lze vidět v tomto městě i další unikát. East Side Gallery pod širým nebem je jediným souvislým pozůstatkem pověstné berlínské zdi. První práce od umělců z celého světa se na ní začaly objevovat již v roce 1990 – krátce po sjednocení Německa. Nejznámějším motivem je patrně „vášnivý“ polibek Rusa Brežněva s Němcem Honeckerem, který byl nasprejován podle známé fotografie čelných politiků pocházející z roku 1979. Malba na zdi se jmenuje My God Help Me to Survive This Deadly Love.
Graffiti na berlínské zdi jsou vystavena nepříznivým povětrnostním podmínkám – a tak musela být po letech průběžně restaurována. K největší revitalizaci, do níž se zapojilo 87 umělců, došlo zatím v roce 2008. nyní je East Side Gallery památkově schráněna a je jednou z nejpřitažlivějších atrakcí města, které se stalo symbolem studené války.
U nás v Praze existuje rovněž významná stěna. V Modřanech – na pravém břehu Vltavy stojí nejdelší zeď v Evropě, na které se více než v kilometrovém pásu odvíjejí různá legální graffiti.
-red-
foto: Muzeum Urban Nation, foto: Nika Kramer a archiv
Diskuze k tomuto článku