Hynek Martinec na své první samostatné pražské výstavě od roku 2018 propojuje mimořádně rozmanité odkazy a zamýšlí se nad současným stavem lidského vědomí. Umělec žije již více než 17 let v Londýně a ve svých nových dílech reaguje na zrychlený a stále více polarizovaný svět, v němž dochází k nečekaným a mnohdy paradoxním setkáním umění, technologií a společenských změn. V době štěpení společnosti, poznamenaného vzestupem extremistických ideologií a politiky identity, kdy kulturní prostředí začíná výrazně poznamenávat umělá inteligence, Martinec sleduje cestu od „kolébky civilizace“ ve Středomoří – od antické kultury starověkého Řecka a Římské říše – až po současnost a klade otázku: Kde se teď nacházíme? Jak jsme se sem dostali?
Díla Hynka Martince často bývají označována za hyperrealistická či fotorealistická, nelze je však takto snadno zaškatulkovat. Jeho malířská technika sice vychází z realistické tradice, ale propojuje obraznost z různých zdrojů, vytváří surreálné juxtapozice a zkresluje formu a měřítko.
Vznikají tak složité kompozice, které se vymykají jednoduché interpretaci. Ve svých nových dílech odkazuje například na starověké řecké a římské sochařství, Rubensovy a Tizianovy malby a tradici nizozemských zátiší, ale i na diamanty posázenou lebku od Damiena Hirsta a elektromobil Tesla Cybertruck.
Na mnoha obrazech na současné výstavě figuruje motiv citronu. Tento přírodní produkt je tak běžný, že je téměř neviditelný. Ve výtvarném umění však citron v průběhu dějin sloužil k zobrazování různých myšlenek. Martinec maluje citrony po celou svou uměleckou dráhu a citron pro něj představuje motiv, který nastoluje historická témata, ale v kontextu současných diskusí o „kulturních válkách“ je „neutrální“.
Umělci, jako například Pieter Claesz, v době největšího rozkvětu nizozemské malby zobrazovali citron nejen proto, aby předvedli svou technickou virtuozitu (kontrastním zpodobněním drsného a voskovitého povrchu a šťavnatého, dužnatého vnitřku). Používali jej jako symbol prosperity, exotický plod, který je dostupný pouze pro majetné, ale také jako symbol duality – ztělesnění kontrastující povahy sladkosti a trpkosti.
Martincovy citrony (spolu s bochníky, humry a chobotnicemi, které je provázejí) evokují kulinářskou kulturu Středomoří. Tuto asociaci umocňuje umělcovo využití obrazů z řeckého a římského klasického sochařství, z velké části inspirované návštěvou Národního archeologického muzea v Neapoli v roce 2024. Podle jeho slov mu tato návštěva „otevřela oči“ a připomněla mu nadčasovost umění.
Obraz, jenž dal název této výstavě – Cyberlemon (Kybercitron, 2024) –, znázorňuje tradiční zátiší, které se proměňuje v řadu kvazikubistických abstraktních ploch, inspirovaných přímočarými liniemi elektromobilu Tesla Cybertruck. Zobrazuje střet organického a anorganického, přírodního a umělého. Hybridní „kybercitron“ tedy symbolizuje syntézu starého a nového a deklaruje Martincovo téma.
V rozměrném novém díle nazvaném Out of Chaos (Z chaosu, 2024–2025) Martinec vytváří výjev, v němž stolní zátiší (s detailním vyobrazením zkroucené oloupané citronové kůry – tento výtvarný metaforický prvek se vyskytuje v mnoha dílech nizozemského malířství) přechází ve vizuální citaci z ikonického obrazu Ostrov mrtvých od Arnolda Böcklina (1880–1886, verze v Uměleckém muzeu v Basileji, v Metropolitním muzeu umění v New Yorku a v dalších sbírkách). V tomto hybridním díle Martinec zkoumá vztah mezi malbou a kresbou: části plátna ponechává nedomalované, čímž odkrývá podkresbu uhlem, a některé kreslené prvky detailně propracovává. Tento nejnovější aspekt své tvorby Martinec dále rozvíjí v prostoru horního patra DOXu. Instaloval zde velkoplošné nástěnné kresby, vytvořené cíleně pro tento konkrétní prostor. Výstava kulminuje vyobrazením mytické postavy Atlanta. Dílo inspirovala socha, která se nachází v Národním archeologickém muzeu v Neapoli. Martincův Atlás nese na ramenou místo nebeské klenby obrovský citron.
Cyberlemon Hynka Martince je surreálný, hravý projekt, který nese i jisté prvky absurdity, je však uskutečněný s vážným záměrem. Pro Martince zůstává umění – stejně jako tomu bylo ve starověkém Řecku – tím nejlepším a nejúčinnějším nástrojem pro pochopení chaosu kolem nás.
Kurátor: Ben Tufnell
Hynek Martinec (nar. 1980 v Broumově) žije a pracuje v Londýně. Hojně vystavoval v Evropě a v USA. V posledních letech měl samostatné výstavy například v londýnských galeriích OHSH Projects (2023) a Parafin Gallery (2021, 2017, 2014), v Národní galerii v Praze (2018), Galerii Dům v Broumově (2018), v The Factory v Londýně (2016) a v Galerii Václava Špály v Praze (2015). Účastnil se řady skupinových výstav, mezi nejvýznamnější patří Taste, Wönzimer Gallery, Los Angeles (2024), Summer Exhibition, Královská akademie umění, Londýn (2023), Vanitas, DOX Centrum současného umění, Praha (2021), The Will to Power, ASC Gallery, London (2021), Inspiration – Iconic Works, Nationalmuseum, Stockholm (2019) a Ateneum, Finnish National Gallery, Helsinki (2020) a Fascinace skutečností, Muzeum umění Olomouc (2017). Umělcova díla jsou zastoupena v soukromých i veřejných sbírkách, například v Národní galerii v Praze a v Britském muzeu v Londýně.
Výstava: Hynek Martinec, Cyberlemon, DOX Centrum současného umění, Praha, kurátor: Ben Tufnell, do 7. září 2025
foto: DOX Centrum současného umění
Diskuze k tomuto článku