Fenomén MXM - vzpomínková výstava zahájena...

Výstava v Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích připomíná Galerii MXM, první porevoluční soukromou galerii umění, kterou v Praze v roce 1990 založil litoměřický rodák JUDr. Tomáš Procházka. Písmena MXM odkazují k roku prvních kroků vedoucích k založení galerie – římské číslice jsou zkrácenou verzí zápisu 1990. Galerie MXM sídlila v Nosticově ulici, v malebném, ovšem zdevastovaném prostředí pražské Kampy. Prostory nebyly pro její potřeby nejvhodnější. O návrh jejich rekonstrukce se postaral tehdy již renomovaný architekt Jan Louda, který spolu se Zbyškem Stýblem a Tomášem Kulíkem založil v roce 1981 architektonickou skupinu LO-TECH. Logo Galerie MXM navrhl Aleš Najbrt. Umělecký program zajišťovali především manželé Jana a Jiří Ševčíkovi, kteří se již v 80. letech 20. století stali předními znalci a teoretiky tehdejšího českého výtvarného umění. Oslovení Jana Loudy, Aleše Najbrta i spolupráce s manželi Ševčíkovými svědčí o vysokých cílech Tomáše Procházky, který, ačkoliv v Čechách v té době neexistoval svobodný umělecký trh a nebylo tedy na co navazovat, měl od počátku jasnou představu o roli, funkci i provozu budoucí galerie.

Kurátorka výstavy Alena Beránková promlouvá na vernisáži

Jako připomínku ambicí i významu pro formování české výtvarné scény 90. let jsme pro výstavu vybrali především umělkyně a umělce reprezentované v prvních dvou ročenkách galerie. Výstavní program se zprvu zaměřoval na umělce aktivní v 80. letech 20. století. Mezi ně patřili především členové skupiny Tvrdohlaví – Jiří David, Stanislav Diviš, Michal Gabriel, Petr Nikl a Jaroslav Róna. Tito mladí tvůrci měli blízko k postmoderním tendencím, přinášeli příběhy plné symbolů, osobních podtextů i odkazů k historickým či mytickým souvislostem a s oblibou kombinovali různá média. Kromě nich byli do ročenek Galerie MXM zahrnuti také Tomáš Císařovský, Tomáš Hlavina, Jiří Kovanda, Martin Mainer, Jan Merta, Antonín Střížek a ze starší generace Stanislav Kolíbal, Karel Malich a Zorka Ságlová. V roce 1992 se portfolio umělců kolem galerie rozšířilo o členy skupiny Pondělí – Milenu Dopitovou, Pavla Humhala, Petra Lysáčka, Michala Nesázala, Petra Písaříka a Petra Zubka. Skupinu založili tehdejší studenti Akademie výtvarných umění roku 1989. Jejich hlavním tématem byla každodennost, všednost a změny sociální situace podmíněné nastupujícím kapitalismem. Stejně jako Jiří Kovanda se hlásili ke konceptuálnímu umění, které se v západním světě etablovalo již v 70. letech, ale česká společnost se s ním teprve seznamovala. Míla Preslová byla ke spolupráci s Galerií MXM oslovena později a výstavou Blíženci v roce 2002 éru její existence uzavřela.

REKLAMA

Výstava prezentuje, v souladu s časově omezenou působností Galerie MXM (1991–2002), především tvorbu 90. let 20. století a soustředí se tak na zásadní období, kdy se čeští výtvarní umělci začali vyjadřovat zcela svobodně a ve svých dílech mohli konečně mnohem intenzivněji reflektovat dobové umělecké trendy Západu. Nebyli již myšlenkově svázáni s předchozím totalitním režimem a odvážně zkoušeli nové možnosti tvůrčího uměleckého vyjádření.

Vystavená díla reflektují jak dobovou tvorbu zastoupených umělců, tak náročný výstavní a kurátorský program Galerie MXM. Současně dokládají jeho vysokou kvalitu a tím také dokumentují zásadní roli galerie nejen pro tehdejší rodící se svobodnou společnost, ale i pro dobové výtvarné dění a uměleckou tvůrčí komunitu. Za svou relativně krátkou existenci Galerie MXM uspořádala sto dvacet sedm výstav ve vlastních prostorách, sedmnáct výstav v jiných institucích a šedesát tři prezentací v zahraničí. Svým programem, okruhem vystavujících umělců i spolupracujících teoretiků a přátelskou tvůrčí atmosférou si získala pověst jedné z nejprestižnějších pražských kulturních adres, kterou nejenže navštěvovaly přední osobnosti své doby, ale která zásadně ovlivnila více než jednu generaci našich výtvarných umělců.