V roce 1969 se několik hippies usadilo na ostrově Kauai na Havaji, kde postupně vznikla širší komunita lidí. Základ tvořili mladí Američané z pevniny stíhání za potulku, za které nabídl nejprve kauci, a posléze je pozval na svůj havajský pozemek bratr Elizabeth Taylorové Howard. Komunita tu fungovala a rozrůstala se celých osm let. Skládala se ze širokého spektra lidí od zmíněných hippies přes surfaře, volnomyšlenkářské rodiny až po veterány z Vietnamu. Ti všichni bydleli v domech na stromech a samozásobovali se potravinami.
V roce 1977 se místní vláda rozhodla zlikvidovat tuto utopickou vesnici a realizovat na jejím místě veřejný park. Místní policie zapálila chatrné stavby a jejich 120 obyvatel muselo čelit novým životním podmínkám. John Wehrheim zachytil v sedmdesátých letech jejich život na více než stovce výjimečných snímků. O čtyři dekády později vznikla kniha a také film, který byl v roce 2019 aktualizován o výpovědi tehdejších obyvatel tohoto vysněného ráje.
Výstava přináší kompletní soubor Wehrheimových fotografií a také dokumentární film na stejné téma, které v současné situaci může být dvakrát aktuálnější než před pandemií. Lidé zde utvořili soudržnou komunitu, aniž by byli sešněrováni oficiálními regulemi, a vedli pro nás velice inspirativní úsporný životní styl.
Během interaktivních prohlídek se blíže seznámíme s výstavou s názvem Paradise Lost, která představuje fotografie dokumentující život komunity hippies na ostrově Kauai na Havaji v období 70. let 20. století.
Ve výtvarných reakcích se zaměříme na způsob života a motivy hnutí hippies (symboly míru, přírody, přátelství a svobody) a aspekty jejich života v prostředí ostrovního ráje, kde žili v intenzivním propojení s přírodou a s prožitkem vlastní tělesnosti…
John Wehrheim: Paradise Lost – fotografie, výstava v GHMP probíhá do 8.1. 2023, video ZDE.
Kurátoři: Adam Ligas, Martin Řezníček, Magdalena Juříková
foto: GHMP
Diskuze k tomuto článku