Josef Žáček (nar.1951) působí v českém výtvarném umění od poloviny osmdesátých let. První samostatnou výstavu měl v roce 1985, na kolektivních přehlídkách se začal podílet o dva roky později na Konfrontacích VI, následoval K ROK´88, Vinohradská tržnice a další generační polooficiální výstavní akce. Osobně jsem se s Pepou Žáčkem seznámil na „konspirativních“ schůzkách v pražské Galerii mladých (U Řečických), kam se tehdy soustřeďovaly mnohé cesty a myšlenky jak obelstít oficiální pro-režimní dohled. (Památná byla například příprava výstavy pro polskou Solidaritu na počátku listopadu 1989, kdy byl celý soubor exponátů 29 autorů zabaven na hraničním přechodu v Harrachově a pak pod tlakem událostí osvobozen a konečně nainstalován). Na vernisáž K ROKu došel Žáček přímo z vyšetřovací vazby v Ruzyni. Tento malíř ctí bez ohledu na poměry své zásady morální i umělecké. Nepodléhá dobovým či davovým manýrám, nesnaží se nijak vlichotit dočasně vlivným halasným „kormidelníkům“ zdejší scény. Nyní je spíše stranou pracujícím solitérem, malířem představujícím se na ojedinělých výstavách, které však vždy patří k mimořádným zážitkům.
Za normálních okolností by nebylo příliš vhodné ptát se na Boha, respektive na Tvou víru v něj… Nicméně se s tímto fenoménem potýkáš velice často ve své tvorbě – a ta je určena také veřejnosti. Pepo, jsi věřící a jakého vyznání, lze to jednoduše říct?
Zbytek tohoto článku je viditelný pouze pro přihlášené.
Pro přístup ke všem článkům se přihlaste, nebo se zdarma zaregistrujte
Diskuze k tomuto článku