Výstava Karla Nepraše v Galerii Závodný v Mikulově by chtěla prostřednictvím výběru z uzavřeného díla připomenout nedožité devadesáté narozeniny autora… S výhodou časového odstupu a možností vnímat vývoj české výtvarné scény ve vazbách a paralelách ke kontextu evropského umění, se dílo Karla Nepraše jeví jako výjimečné. Je zajímavé, že autor, který se rád obklopoval přáteli a kolegy, často se s nimi setkával v prostředí hospodského lokálu, které bylo jeho druhým ateliérem, stál u zrodu několika uměleckých uskupení /např. dadaisticko- surrealistické uskupení, které bylo roku 1957 přejmenováno na Šmidrové, Křížovnická škola čistého humoru bez vtipu, 1963/, se postupně vyprofiloval v originální individualitu. Silná autenticita jeho autorského rukopisu a odvaha hledat nové formy i materiál, který často primárně sloužil k industriální výrobě, zbavila jeho plastiky dobové zátěže a umožnila vnímat je jako aktuální a nadčasové i současnému divákovi.
Podnětné a otevřené prostředí začátku 60. let napomohlo k profilaci českých tvůrců do dvou základních směrů. Jeden z nich se přes doznívající tradici mnohých surrealistických skupin obrací k figurální tvorbě /dnes označováno termínem Nová figurace/, druhý hledá východisko v řádu, zjednodušení užitých forem a směřuje ke geometrické abstrakci.
Zbytek tohoto článku je viditelný pouze pro přihlášené.
Pro přístup ke všem článkům se přihlaste, nebo se zdarma zaregistrujte
Diskuze k tomuto článku