Nově zrestaurované a digitalizované dokumenty Franze Kafky jsou nyní volně zpřístupněny veřejnosti. Izraelská národní knihovna nabízí spisovatelovy osobní dopisy, pohlednice, zápisník, cestovní deníky, ale i unikátní kresby. Tyto cenné materiály měly však dlouhou a dramatickou cestu ke svému znovuobjevení.
Dokumenty původně pocházejí od slavného spisovatele a Kafkova pražského přítele Maxe Broda. Ten totiž nesplnil Kafkovo přání – a po jeho smrti „papíry“ nespálil a zachránil je tak před zapomenutím. Brod nejen tímto činem Kafku proslavil po celém světě; sám zemřel roku 1968 v izraelském Tel Avivu a zanechal cenný odkaz své sekretářce Esther Hoffeové. Tu však předtím požádal, aby celou Kafkovu pozůstalost předala Izraelské národní knihovně. Hoffeová namísto toho začala dočasně svěřenou pozůstalost prodávat na aukcích. (Například v roce 1988 podle deníku Haarec prodala rukopis Kafkova románu Proces za dva miliony dolarů – asi 45 milionů korun. Nový majitel ale předal tento rukopis německému literárnímu archivu v Marbachu, kde je dodnes).
Po smrti Esther Hoffeové v roce 2007 dokumenty (asi 5000 kusů Kafkových i Brodových písemností) podědila její dcera Eva. Také ona pokračovala v rozprodávání. A také na ní naléhaly úřady, aby svěřené předměty odevzdala a splnila Brodovu poslední vůli. Národní knihovna v Jeruzalémě rodinu Hoffeových zažalovala. Podle BBC skončil celý případ u izraelského Nejvyššího soudu, který nakonec v roce 2016 rozhodl ve prospěch knihovny. Následně byl byt Hoffeové prohledán. A výsledek? Některé cennosti poničily kočky, po jiných se muselo pátrat v Německu, Švýcarsku nebo Izraeli, kde byly ukryty v bankovních sejfech. Nakonec se mnohé vrátilo do Izraele roku 2019.
Dokumenty Franze Kafky si můžete prohlédnout i stáhnout ZDE.
Franz Kafka, jemuž za života vyšlo jen šest kratších textů, zemřel na tuberkulózu ve čtyřiceti letech v roce 1924 v sanatoriu u Vídně. Mezi jeho nejslavnější díla patří Amerika, Proces a Zámek nebo kratší povídky. Stal se jedním z nejvlivnějších a nejčtenějších spisovatelů 20. století.
-red-
Foto: Izraelská národní knihovna, archiv a Daily Beast
Diskuze k tomuto článku