Sbírka Západočeské galerie v Plzni v Museu Kampa představuje poprvé v takto rozsáhlém měřítku jeden z nejcennějších souborů českého kubismu – téměř osmdesát děl, která mapují vrcholné období průkopnického uměleckého směru. Výstavní projekt vypráví pozoruhodný příběh vzniku unikátní kolekce českého kubismu v prostředí Západočeské galerie v Plzni, založené roku 1953. Je jí systematické budování zahájil na počátku šedesátých let 20. století první ředitel galerie Oldřich Kuba (1954–1985). Jeho sběratelská vize a vytrvalost zásadně formovaly charakter celé instituce a byly vzorem i pro ostatní sbírkotvorné instituce v celém tehdejším Československu.
Klíčovým impulzem se pro Oldřicha Kubu staly dvě výstavy, které v Československu sehrály důležitou roli v obnově zájmu o českou avantgardu: Zakladatelé českého moderního umění (Dům umění města Brna 1957; repríza budova S. V. U. Mánes 1958) a monografická výstava Bohumila Kubišty (budova S. V. U. Mánes 1960; repríza Dům umění města Brna 1960–1961). Tyto projekty podnítily nejen veřejnou rehabilitaci moderního umění, potlačovaného během nacistické a komunistické totality, ale také Kubu inspirovaly v jeho nové akviziční strategii zacílené na díla autorů českého kubismu a celé české avantgardy, jež začal programově nakupovat do sbírky Západočeské galerie.
Z Kuby se stal vášnivý propagátor a sběratel děl Bohumila Kubišty. Zahájil cílenou akviziční kampaň, kterou nazval Operace Kubišta. Oslovoval soukromé sběratele, kteří zapůjčili Kubištova díla na jeho monografickou výstavu, a postupně od nich získával klíčová díla tohoto zásadního tvůrce českého kubismu. Mezi nimi byli například herečka Národního divadla a vdova po Karlu Čapkovi Olga Scheinpflugová, vdova po malíři Josefu Čapkovi Jarmila Čapková, sestra bratří Čapků Helena Čapková-Palivcová, spisovatel a dramatik František Langer, malíř František Muzika, nakladatel Rudolf Škeřík, bratranec Bohumila Kubišty František Kubišta, malíř Jan Zrzavý a další.
Kuba následně vybudoval reprezentativní kolekci děl i dalších význačných osobností spjatých s českým kubismem – Emila Filly, Otto Gutfreunda, Václava Špály, Josefa Čapka, Jana Zrzavého, Antonína Procházky a dalších.
Výstava se nezaměřuje na nové interpretace děl ani širší kulturní kontexty, ale nabízí jedinečný pohled na dějiny sběratelství – téma, které výrazně vypovídá o proměnách osobní i národní identity a o tom, co jednotlivé generace považovaly za hodné uchování.
Expozice je rozčleněna podle autorských souborů do dvou pater. Nejrozsáhlejší část tvoří díla Emila Filly, která jsou instalována v druhém patře. Výstava je doplněna medailony jednotlivých autorů a detailními popiskami, které kromě základních údajů uvádějí také rok nákupu, dobovou cenu a provenienci děl – včetně jmen významných osobností, od nichž galerie díla získala.
Vystavený soubor dnes tvoří jeden z pilířů sbírkového fondu Západočeské galerie v Plzni, který je i nadále rozvíjen. V takto reprezentativním zastoupení (takřka osmdesát uměleckých děl) nebyla tato kolekce ještě nikdy vystavena. Výstavu Kubismus. Sbírka Západočeské galerie v Plzni v pražském Museu Kampa uvádíme v roce, kdy si připomínáme 100 let od narození a 25 let od úmrtí Oldřicha Kuby – osobnosti, bez níž by tato výjimečná kolekce nikdy nevznikla.
Výstava: Kubismus. Sbírka Západočeské galerie v Plzni, kurátor: Roman Musil, Museum Kampa Praha, do 1. února 2026
foto: rw
Diskuze k tomuto článku