Plastika nazvaná Úzkost patří k vrcholům českého kubistického sochařství. I když v ní Gutfreund ještě nerozvinul své inovativní pojetí, stává se dílo symbolem své doby. Výstava Edvarda Muncha (autora ikonického Výkřiku) se stala v roce 1905 pro mladé v Praze zjevením. Exprese, ponuré motivy a vnitřní napětí prosytily tehdejší atmosféru vzdalující se povrchnímu dekorativismu. Severská syrovost zaujala evropské metropole včetně Barcelony, kde Pablo Picasso nasával první kulturní vjemy. Roku 1909 začal mladý Gutfreund, čerstvý absolvent pražské Uměleckoprůmyslové školy, svůj roční studijní pobyt v Paříži u slavného E. A. Bourdella. Po návratu do Prahy se však začal prezentovat kuboexpresionismem coby výrazný člen na výstavách nově zrozené Skupiny výtvarných umělců. Jeho sochy v kubistickém duchu jsou i ve světových souvislostech unikátním počinem, jsou blízké svou expresí některým malbám jeho druhů ze Skupiny, zvláště obrazům Procházkovým či Fillovým. Formy a tlaky vycházející jakoby zevnitř korespondují s dušením niterným rozpoložením až k „metafyzickému mrazení“.
Postava ženy je coby Úzkost zahalena či uvězněna v dynamické hmotě, tvář s vytřeštěným pohledem a pootevřenými ústy nese známky psychologického dramatu „zkamenění“. Vnitřní vize bourá obvyklý řád tvarů a proporcí stejně jako rozpadající se umělecké dogma i společenský rozpad dosavadních hodnot. Vedle Munchova Výkřiku je zde ve hře znovuobjevený El Greco, rytmus až abstraktních forem umocňující celkový záměr a samozřejmě všemu společný – dle teoretizujícího Gutfreunda: „materializace obrazů vzniklých v nitru“.
Tehdejší úsilí o nový či atmosféře více adekvátní výraz je vážně míněným a prožívaným tématem. Na stránkách generačního Uměleckého měsíčníku (v ročníku 1912 – 1913) se Gutfreund ve svém textu nazvaném Plocha prostor svěřuje: „Sochař materializuje bezprostředně vizi odrážející se v jeho duši, a teprve do tvůrčího procesu mísí se stejně jako u tanečníka reflexe zrakových vjemů. Vžije se do podstaty… jeho inspirace oplodní se hotovým motivem, aby v bolestech porodila dílo. Sochař realizuje imaginární představu ve skutečném prostoru a hmatatelnou formou, zastavuje plynulost dění prostorovou materializací.„
P.S. Otto Gutfreund utonul 2. června 1927 ve Vltavě při koupání u Střeleckého ostrova. Bylo mu 37 let. Pochován je na Vinohradském hřbitově. V roce 1926 vyhrál konkurz na místo profesora Uměleckoprůmyslové škole, kde před časem studoval. V dubnu téhož roku se oženil s Miladou Podlipskou–Lindnerovou.
Sochu Úzkost Otto Gutfreunda lze obdivovat do 1. února na právě probíhající výstavě Kubismus. Sbírka Západočeské galerie v Plzni v pražském Museu Kampa. Níže přinášíme text Aleny Potůčkové z publikace nabízené u příležitosti jedinečné výstavy:
Plastika Úzkost je vyvrcholením kubofuturistické etapy Gutfreundovy tvorby, v níž ještě dominuje výrazně modelovaná a do hloubky prolamovaná hmota. Socha však podle Gutfreunda neměla představovat jen novou formu, ale měla mít duchovní, symbolický význam. Její pravý význam spočíval v předání abstraktní ideje, ztělesněné materiální formou – tedy sochou – divákovi. V tomto případě je vypjatý vnitřní stav ztvárněn jako ženská postava schoulená do sebe, jakoby se bránila vnějšímu světu. Je zahalená do drapérie, jejíž povrch je expresivně narušován hlubokými zářezy a dramatizován ostrými hranami. Krystalická forma odkazuje jak ke kubistické fragmentaci, tak expresionistickým tvarovým deformacím, představujícím až jakési znásilňování materiálu. Nadsazená vertikalita a dojem stoupání vzhůru jsou vyvolány propojením drapérie a soklu, který je stejně jako drapérie expresivně zbrázděn. Úzkost vyjadřovala niterné pocity celé generace a stala se jednou z nejznámějších soch Otto Gutfreunda. Byla představena na první výstavě Skupiny výtvarných umělců v Praze (leden-únor 1912), poté i na výstavě Skupiny výtvarných umělců v Salonu Neue Kunst Hanse Goltze v Mnichově (duben 1913). V následujících letech Gutfreund tuto expresi a existenciální tematiku, iniciovanou také dílem Edvarda Muncha (výstava roku 1905 v Praze), opouští a místo dramatické modelace kompaktní hmoty dává přednost jasné a logické konstrukci sochy. V té době také pracuje na přelomovém teoretickém konceptu moderní plastiky, již má tvořit skladba odhmotněných tvarů a ploch, kde je objem evokován myšleným pohybem. Toto inovativní pojetí založené na dynamickém vnímání zcela překračuje tehdejší uvažování o principech moderního sochařství.
AP / Alena Potůčková (z katalogu: Ze sbírek Západočeské galerie v Plzni)
Otto Gutfreund: Úzkost, 1911 – 12, bronz, výška 148 cm, šířka 50 cm, hloubka 50 cm, nesignováno, zakoupeno v roce 1968, Západočeská galerie v Plzni
foto: rw
Diskuze k tomuto článku