Současná výstava v newyorském Metropolitním muzeu umění nabízí nový pohled na kubismus. Kurátoři expozice se tentokrát zaměřili na tzv. trompe l´oeil – tedy pojetí obrazu, které pracuje s „klamáním oka“. Tento prastarý postup modifikovaný v moderně 20. století se stal doménou Georgese Braqua, Juana Grise a samozřejmě i Pabla Picassa.
Tito vynálezci kubismu nahradili perspektivu novým druhem obrazového prostoru: místo aby perspektivně ustupoval do dálky, zdálo se, že předměty postupují směrem k divákovi v řadě překrývajících se rovin. V roce 1911 tedy „doplnili reprezentaci simulací“ když přidali do svých obrazů fragmenty textů či struktury dřeva. O rok později už lepili na povrch svých pláten skutečné části novin, tapet a dalších materiálů. Juan Gris šel ještě o krok dále, když přilepil staré rytiny na svou malbu a vytvořil tak „obraz v obraze“.
Okouzlení divákova pohledu spočívalo v iluzi plastického (či dokonce reálného) světa na kolážovité ploše obrazu. Malba se zde volně mísí s užitím skutečných materiálů či jejich napodobenin a cílem bylo divákovo vnímání i psychologické uvažování relativizovat. Picasso a spol používali staré techniky, které užívali či parodovali, zvláště Braque vynikal coby vyučený řemeslník v těchto iluzích. Definice pravdy a fikce se zde záměrně komplikují – zapojení reálných předmětů, tapet či tiskovin tuto hru náležitě podporují.
„Tradiční perspektiva mne neuspokojuje. Její mechaničnost nemůže nikdy vést k plnému pochopení věcí… Materializace nového prostoru, který sem cítil, ta mne zajímala především a stala se i určující direktivou kubismu…“ prohlašoval Picasso, který v roce 1912 stejně jako Braque začal pracovat vedle malby i s jiným materiálem. V květnu toho roku nalepí Picasso do jednoho svého oválného zátiší kus voskovaného plátna s natištěným vzorem rákosového výpletu židle (Zátiší s vyplétanou židlí)… a obraz výraz obrazu byl tak vystupňovaný až k iluzi… V září lepí Braque do svého zátiší (Podnos na ovoce a sklenice) tři obdélníkové pruhy tapety s napodobenou kresbou dřeva. Z těchto dvou prvních koláží se rozvine celá produkce rozmanitých typů… Výsledkem této dezintegrace obrazových prvků a zároveň dezintegrace vlastností věcí a reality vůbec je forma, která se stává sama objektem.“ (Miroslav Lamač, Georges Braque, Odeon, Praha 1983)
„Kubisté Georges Braque, Juan Gris a Pablo Picasso v rámci tvůrčího soupeření parodovali klasické prostředky trompe l’oeil a vymýšleli nové způsoby, jak zmást diváka. Vedle kubistických obrazů, soch a koláží představí výstava kanonické příklady evropské a americké trompe l’oeilové malby od 17. do 19. století,“ dodává pořadatel výstavy.
Výstava Kubismus a tradice v Trope l´oeil, která je nyní v New Yorku, poupravuje některé představy o originalitě kubismu a nabízí také starší ukázky této techniky – například z Holandska či Flander 17. století nebo americké práce z 19. století, i když se zde jedná o jiné tvůrčí cíle. Výstava je samozřejmě ale zaměřena na kubistickou zlatou éru a nabízí 15 děl od Braqua, 20 od Grise a 30 od Picassa.
V bohaté expozici najdete krom již zmíněných slavných tvůrců i díla dalších malířů jako Wallerant Vaillant, Cornelius Norbertus Gijsbrechts, Samuel van Hoogstraten, Marcos Correa, William Michael Harnett, Cornelius Norbertus Gijsbrechts a další. Zajímavostí je, že výstava je uspořádána k výročí 50 let od úmrtí Pablo Picassa v roce 1973.
Video k výstavě, která bude otevřena do konce ledna 2023, naleznete ZDE.
-red-
foto: Metropolitan Museum of Art, Estate of Pablo Picasso, The Art Institute of Chicago, Philadelphia Museum of Art
Diskuze k tomuto článku