Architekt Josef Pleskot vytvořil a zavěsil obří dvou tunové kyvadlo v pražském chrámu Nejsvětějšího Salvátora. Stalo se tak v době Popeleční středy, jíž začíná postní období. Farnost vedená farářem a intelektuálem Tomášem Halíkem umožňuje již posledních 11 let umělecké intervence do prostoru. Před Josefem Pleskotem byli vyzváni k propojení umění a sakrálního prostoru: Václav Cígler, Adriena Šimotová, Stanislav Kolíbal, Michal Škoda nebo Daniel Pitín. Dřevo-železná soustava jako obrovský metronom neslyšně odpočítává modlitby – dává se do pohybu nyní při všech bohoslužbách po celou dobu postní.
“Měl jsem myšlenku na velký objekt, který je na pomezí stability – lability, architektury a umění, horizontality a vertikality. Promýšlel jsem kyvadlo uvádějící do pohybu vodorovné velké břevno, které je nad ním. Když je celá soustava v klidu, tak břevno, které vlastně tvoří vahadlo, je v rovnováze. Zajímalo mě, jestli tak zůstane, i když se kyvadlo rozhoupe. Myslel jsem si, že to tak musí být, že by se nemělo vychylovat nahoru a dolů,” popisuje Pleskot.
Domněnku si potvrdil na malém modelu, který ukázal konstruktérovi Vladimíru Janatovi z firmy Excon, s nímž spolupracuje při architektonických realizacích. “Řekl, že by tomu nevěřil, kdyby to neviděl, a pak to s kolegy spočítal. Potom došlo k převodu do velkého rozměru,” popisuje autor.
-red-
foto: Lukáš Bíba
