V současné době probíhá výstava Picassova „modrého období“ – tedy přehlídka obrazů první etapy z dlouhé cesty španělského génia. V letech 1900 – 04 maloval již v Paříži, avšak náměty si vybíral především ze zkušeností svého barcelonského pobytu. V modrých odstínech zpodoboval zpravidla chudé lidi na okraji společnosti. Není divu, v té době doznívala ještě jeho anarchistická léta a obdiv k Friedrichu Nietzschemu, který prohlašoval, že umění vyrůstá z utrpení, respektive jen umělec (nebo světec) může nacházet vyšší smysl v těžkém světě… ale také hlásal, že silní mají jít vpřed a vzít si, co chtějí…
V roce 1907 Picasso namaloval své revoluční „Les Demoiselles d’Avignon“ a prosadil se do čela linie jako přední modernista v Evropě. Ale to se stalo až poté, co náruživě absorboval, strávil a pak soutěžil s umělci, se kterými se setkal na stěnách muzeí a galerií. Seznam zahrnuje slavná jména – Degas, Van Gogh, Toulouse-Lautrec, Rodin – a mnoho i méně známých, ale třeba také Pierra Puvise de Chavannese či Honoré Daumiéra. Na vyčerpávající cestě k rané slávě mladý Picasso čelil různým nástrahám, pohlavní nemoci, chudobě, depresi a vině za sebevraždu přítele. Nebylo se jednoduché období.
Zbytek tohoto článku je viditelný pouze pro přihlášené.
Pro přístup ke všem článkům se přihlaste, nebo se zdarma zaregistrujte
Diskuze k tomuto článku