Každá výstava Marca Chagalla (původně Moische Segala) je událostí světového významu. Tento malíř – vypravěč se vymyká běžným pohledům na moderní a mnohdy příliš sofistikované umění. Je svůj, avšak zároveň odráží nové cesty směřující ke svobodné imaginaci, která se však nevyhýbá závažným tématům lidské existence. Když slavný nositel Nobelovy ceny za literaturu Francois Mauriac napsal, že „pod silnou vrstvou našich skutků zůstává naše dětská duše nezměněna a vymyká se času,“ jako by trefně parafrázoval známý Chagallův výrok ze sklonku jeho života. Téměř stoletý prostoupený vnitřní harmonií prohlásil: „Jsem dítě v pokročilém věku.“
V těchto dnech probíhá mimořádná výstava Marca Chagalla ve Frankfurtu nad Mohanem, na které je divákovi nabízena tentokrát malířova temnější stránka jeho díla. Expozice nese název: Svět ve zmatku… a odráží tak dramatické světové dějiny a umělcovy reflexe nelehké doby.
Když během druhé světové války okupovali nacisté Francii a začali deportovat Židy, Chagall s manželku Paříž opustil. Ukryli se nejprve v Marseille a poté za pomoci amerického novináře Variana Frye uprchli z Francie přes Španělsko a Portugalsko, aby se v roce 1941 usadili ve Spojených státech amerických, kde žili až do roku 1948. Tyto události samozřejmě ovlivnili i Chagallovo tehdejší dílo…
Slovo pořadatele k výstavě: Marc Chagall je považován za básníka mezi umělci modernismu. Na velké výstavě SCHIRN ve Frankfurtu nad Mohanem vrhá světlo na dosud málo známou stránku jeho díla: Chagallovy práce z 30. a 40. let 20 století, ve kterých se umělcova barevná paleta stává tmavší. Život a dílo židovského malíře byly hluboce ovlivněny vztahem k umění a politikou národních socialistů a holocaustem. Počátkem roku 1930 Chagallovy práce již odrážely stále agresivnější antisemitismus šířící se Evropou… V důsledku takové atmosféry nakonec v roce 1941 malíř emigroval do Spojených států. Během těchto let se jeho umělecká díla dotýkají hlavních témat, jakými jsou identita, vlast a exil.
Výstava s více než 60 temnými obrazy, pracemi na papíře, fotografiemi a dokumenty sleduje umělcovo hledání obrazového jazyka tváří v tvář vyhnání a pronásledování. Představuje důležitá díla z roku 1930, ve kterých se Chagall stále více zaměřoval na židovský svět, četné autoportréty, jeho orientaci na alegorická a biblická témata a důležité návrhy v exilu pro balety “Aleko” (1942) a “Pták Ohnivák” (1945).
Výstava, která bude otevřena do 19. února 2023, se také zabývá umělcovým opakujícím se zaujetím jeho rodným městem Vitebsk a hlavními díly, jako je “Padající anděl” (1923/1933/1947). Celkově tedy výstavní síň SCHIRN nabízí nový a relevantní pohled na dílo jednoho z nejvýznamnějších umělců 20. století.
-red-
foto: archiv a Schirn Gallery
Diskuze k tomuto článku