Vychází kniha Rezavá ústa / Magická dekáda. Mapuje desetiletou genezi umělecké komunity na Pragovce. Mediálním partnerem je ART REVUE.

Publikace je mozaikou desetiletého působené umělecké komunity v industriálních prostorech vysočanské továrny Pragovka, mnohými přezdívané také Kolbenka, v letech 2011 až 2021. První umělecké ateliéry se do prostoru přestěhovaly možná už koncem roku 2010, ale nelze to říct s jistotou. Proto se editoři knihy Lucie Nováčková a Pavel Tichoň rozhodli historii v knize mapovat od roku 2011. Na 500 stranách se snoubí obrazový archiv geneze živé umělecké komunity s tematickými texty. Autorům příspěvků, mezi kterými jsou například historik architektury Jan Beran, umělec Vladimír Merta, kurátoři Karel Srp a Petr Vaňous nebo kulturní publicista Jan H. Vitvar, byla záměrně ponechána volnost, aby tak příspěvky odrážely jednu ze základních a klíčových vlastností samotné komunity.

Výběr umělců zastoupených v publikaci se řídil jednoduchým pravidlem – jedná se o umělce, kteří mají nebo měli na Pragovce ateliér a zároveň se zúčastnili alespoň jedné výstavy. Celkem se jich tak na stránkách publikace objevuje 78 včetně Jany Babincové, Tomáše Džadoně, Anežky Hoškové, Anny Hulačové, Dominika Langa, Vladimíra Merty nebo Martina Matouška.

Formou mozaiky, ohlédnutím za prvními akcemi pořádanými živelně podle toho, jak měl kdo čas a chuť, často jen na jeden den a poloutajeně, dokumentuje kniha vznik uměleckého centra “zdola”. Na přelomu let 2010 a 2011 začaly v bývalých továrních prostorech vznikat umělecké ateliéry. Za první vlaštovky pořádaných akcí lze považovat výstavu 45, otevřené ateliéry Kolben Open nebo Salon Kolben Daněk, které stály na počátku uměleckého života na Pragovce. V roce 2017 na provoz neformální skupiny na Pragovce navázal spolek Pragovka for Art, který od té doby provozuje galerijní prostory, organizuje akce a zprostředkovává komunikaci umělecké komunity s místními obyvateli a širší veřejností.

„Jedním z impulsů k vydání publikace Rezavá ústa / Magická dekáda, ohlédnutím se za uplynulým desetiletím umělecké komunity na Pragovce, bylo vědomí, že deset let bývá z nějakého důvodu pro podobná kulturní centra v bývalých industriálních prostorech přelomová doba. Komunita buď projde transformací, zanikne nebo v tom nejlepším případě zůstane. My zatím zůstáváme a doufáme, že v podmínkách, jaké máme nyní, ještě nějakou dobu zůstaneme,“ komentuje vznik publikace i současný stav komunity Pragovky umělecká ředitelka zdejší galerie, jedna ze dvou zakladatelek výše jmenované akce Kolben Open a iniciátorka vzniku knihy Lucie Nováčková.

Knihu Lucie Nováčková koncepčně rozdělila do pěti tematických částí, ale některé významné okamžiky historie umělecké komunity na Pragovce, jakými jsou rezidentské výstavy či otevřené ateliéry, organicky proplouvají celou publikací. Tu pak uzavírá rejstřík výstav a umělců. O editorský post se podělili Lucie Nováčková a Pavel Tichoň, který je zároveň autorem grafické koncepce knihy. Rezavá ústa/ Magická dekáda na Pragovce je výsledkem spolupráce editorů a týmu autorů. Každého z nich pak pojí s Pragovkou různě silné osobní nebo profesní pouto. Jsou mezi nimi rezidentní umělci, kurátoři, teoretici umění i architektury.

Do publikace čtenáře uvádí česko-americká kurátorka Charlotta Kotik, a upozorňuje na fakt, že umělci “mají jakýsi šestý smysl, díky němuž dokáží identifikovat místa, která mohou sloužit jako inkubátory jejich myšlenek, místa, která jim umožní převést ideje do konkrétního, trojrozměrného světa.“ Pragovka tak není ve světovém kontextu místo ojedinělé, podobné prostory fungovaly nebo fungují například v USA, Německu, Velké Británii nebo Švédsku.

Klíčový předválečný vývoj areálu z pohledu historie architektury popisuje Jan Beran. V letech 1951–1953 tu například národní podnik Auto–Praga z podnětu vojenské správy vyvinul legendární terénní nákladní automobil V3S, to už ale z hlediska stavebně historického vývoje areál neovlivnilo.

Další část uvádí čtenáře do počátků umělecké komunity Pragovky: Vladimír Merta sdílí velmi osobní vzpomínku na první roky v ateliéru, Pavel Tichoň popisuje vůbec první výstavu rezidentů nazvanou 45 podle jejich počtu, kterou uspořádal v tandemu s Annou Hulačovou v ikonickém prostoru jídelny. Anně a jejímu bytostnému propojení s Pragovkou se pak v dalším příspěvku věnuje také galeristka Camille Hunt.

Následuje představení fenoménu Kolben Open, otevřených ateliérů, které se na Pragovce konají od roku 2014 a založily je autorky příspěvku – umělkyně Zuzana Růžičková společně s umělkyní a zároveň současnou uměleckou ředitelkou Pragovka Gallery Lucií Nováčkovou. Pro uměleckou komunitu bylo příznačné, že iniciativa vznikla zdola, přímo od umělkyň, bez institucionálního zastřešení. V současnosti patří akce k nejnavštěvovanějším uměleckým akcím roku, byla bezprostředním impulsem k založení galerií a obsahuje jakousi DNA prvních akcí umělecké komunity až dodnes. Součástí oddílu je také v pořadí druhá výstava rezidentů Salon Kolben Daněk. Právě na ní vzniklo pro prostor Pragovky typické nezávislé demokratické uvažování nad uměleckými akcemi. Pomyslné vrcholy trojúhelníku v podobě akcí Kolben Open, Salon Kolben Daněk a již zmíněná výstava 45 položily základy pro vznikající tradici rezidentských výstav na Pragovce, jimiž kniha celkem logicky pokračuje.

Mezi fenomén Kolben Open a kapitolu věnovanou rezidentským výstavám, které s Kolben Open přímo souvisí, je vklíněný příspěvek mapující site-specific aspekt v dílech rezidentů Pragovky pohledem jednoho z bývalých rezidentních umělců a zároveň člena spolku Pragovka for Art Martina Vlčka. Jeho text doplňuje krátký vhled zvenčí scénografa a režiséra Tomáše Žižky. A kapitolu uzavírá esej Dagmar Šubrtové o komunitních aspektech v kreativních prostředích s industriální minulostí, kde autorka poskytuje srovnání s podobnými projekty a jejich osudy v rámci celorepublikového kontextu.

Objemově největší část publikace se věnuje rezidentským výstavám. Popisují je jejich kurátoři a součástí je opravdu bohatá obrazová příloha s fotografiemi vystavených uměleckých děl – With Wings, 2017 (Karel Srp), Post Rubbish: Retrospektiva kolektivního šarmu, 2018 (Pavel Tichoň), Flying Inn, 2019 (Karel Srp) a KO–LABORACE, 2021 (Petr Vaňous). Ve svém příspěvku reflektuje zmíněné výstavy také kulturní publicista Jan H. Vitvar.

Knihu doprovází ucelená kolekce fotografií Jana Šípka, který se v Pragovce pohyboval téměř od samotného počátku komunity. Podařilo se shromáždit také dnes již archivní fotografie od dalších autorů – Štěpánky Růžičkové, Paula Kelleyho, Fabiany Mertové či Marcela Rozhoně.

Magická dekáda Pragovka 2011–21 Editoři: Pavel Tichoň, Lucie Nováčková Autoři textů: Lukáš Beran, Camille Hunt, Kacha Kastner, Charlotta Kotik, Vladimír Merta, Lucie Nováčková, Karel Srp, Dagmar Šubrtová, Pavel Tichoň, Petr Vaňous, Jan H. Vitvar, Martin Vlček, Tomáš Žižka Grafický design: Pavel Tichoň Autoři fotografií: Karolína Bílková, Paul Kelley, Fabiana Mertová, Jan Šípek, Marcel Rozhoň, Štěpánka Růžičková, Kamil Voděra.

-red-

Více o Pragovka: ZDE.