„Pokud nám nezáleží na tom, jak dlouho návštěvník nebo návštěvnice v galerii zůstanou, pokud se spokojíme s tím, že zaplatili vstupné, případně, že se podepsali do návštěvnické knihy, tak dostatečně nevyužíváme potenciál, který taková návštěva může mít. Setrvat více než oněch 27 vteřin před uměleckých dílem je jen začátkem cesty k nastolení nové komunikace. Tohle už ví drtivá většina galerií a muzeí po celém světě a je na čase být k sobě dostatečně sebekritičtí a začít se na této tolik očekávané změn podílet.“ To jsou slova Ondřeje Horáka (Fuczika), který stojí za vydáním nové a vskutku záslužné knihy. Jmenuje se Proč 27 vteřin nestačí? S podtitulem Manifest edukační galerie. Oněch 27 vteřin „je čas, který průměrně stráví návštěvník či návštěvnice galerie před jednotlivými díly…“. Způsobů, jak zaujmout či kultivovat diváka může být více. Na jedné straně nedávno vyšla na toto téma úspěšná publikace Moniny oči od francouzského historika umění Thomase Schlessera, která nás provází osobním dialogem (dědeček a vnučka) nad známými artefakty. Na straně druhé se nachází právě vycházející kniha s názvem Proč nestačí 27 vteřin? Je méně beletristická a dává přednost hledanému a obecně platnému edukačnímu programu vycházejícímu též z praktického galerijního provozu. O co se vlastně jedná? Dejme slovo autorům knihy…
Vernisáží to nekončí, ale začíná, říkají autoři publikace o edukační galerii
Co je to edukační galerie? Může být tzv. doprovodný a vzdělávací program rovnocennou součástí výstavy? Jak mluvit o aktuálních společenských tématech srozumitelně? Je možné v jednom prostoru společně tvořit i vystavovat současné umění? Nejen tyto otázky si klade kniha kolektivu autorů kolem Galerie Atrium Žižkov. Publikaci připravil Ondřej Horák (Fuczik), který je od roku 2021 jejím kurátorem.

Publikace Proč 27 vteřin nestačí? se zaměřuje na aktuální fenomén v českém galerijním prostředí, tzv. edukační galerii. Jde o typ galerijního prostoru, který vnímá návštěvnictvo jako střed všeho dění a přizpůsobuje mu veškeré části své činnosti. Nerozděluje galerijní prostor na ten výstavní a ten pro doprovodné programy, ale spojuje vše v jednotný celek. Galerie Atrium Žižkov je v českém prostředí unikátní galerií tohoto typu. Umělecký a produkční kolektiv kolem galerie se proto rozhodl své poznatky sepsat a výsledkem je inspirující, motivující i sebekritická publikace. Určená je především všem lektorům a lektorkám, galeristům a galeristkám, ale i všem těm, kteří připravují kulturní a umělecký program pro veřejnost s edukačním přesahem.
Editorem knihy je Ondřej Horák (Fuczik), autor výstavní koncepce galerie a kurátor jejích výstav (též kniha Proč obrazy nepotřebují názvy). Ředitelka galerie Marie Kašparová stojí za zvolenou dramaturgií a v textu vysvětluje způsob vedení takové instituce.

Lektorky Tereza Beranová a Kristýna Kalivodová jsou autorkami většiny edukačních programů k jednotlivým výstavám, filozof Adam Lalák zase připravil pro galerii sérii debat o spojení umění a naší společnosti. Dalšími autory a autorkami textů jsou teoretička umění Silvie Šeborová, která uvádí koncept galerie do širšího rámce obdobných snah u nás, a umělec Richard Loskot, nabízející vizi holistického prostředí.
Součástí publikace jsou také rozhovory s teoretičkou umění, kurátorkou a bývalou ředitelkou Slovenské národní galerie Alexandrou Kusou, umělkyní Vendulou Chalánkovou a architektem Janem Tomšů, které vedli Ondřej Horák (Fuczik) a Michaela Hečková.

Knihu dále doplňuje reflexe deseti výstavních projektů, které se v galerii uskutečnily v letech 2021–2025. Jednalo se třeba o výstavu Zachraň jídlo, věnující se tématu plýtvání jídla a realizovanou ve spolupráci se stejnojmennou organizací, výstavu Pro(č) umění? o zákulisí výtvarné tvorby, expozici Neboj, neboj?, vycházející ze stejnojmenné knihy o různých podobách strachu, nebo projekt Ruce za zády a ticho reflektující způsoby vzdělávání, jejíž příprava probíhala ve spolupráci s organizací EDUin.
„27 vteřin je čas, který návštěvník nebo návštěvnice galerie průměrně stráví před jednotlivými díly. To alespoň tvrdí výzkum publikovaný v publikaci Spending Time on Art z roku 2021. Tento časový údaj se tváří jako hodnota sama o sobě. Zajímavější ale je, co všechno se v nás v tak relativně krátkém čase může odehrát. Nový program Galerie Atrium Žižkov jsme začali vytvářet v zimě 2020. Od samého začátku jsme chtěli do galerijního prostoru přivést návštěvnictvo a skrze umění s ním intenzivně komunikovat. Chtěli jsme galerii, kde bude publikum napříč generacemi trávit co nejvíc času, zapojovat se do výstav a aktivně je dotvářet. Postupně vznikal koncept „protnuté“ nebo také „edukační galerie“, která chce experimentovat i edukovat zároveň,“ shrnuje poselství knihy, ale i celé Galerie Atrium Žižkov editor publikace Ondřej Horák (Fuczik).

„Naším základním cílem od začátku bylo, aby si i ten, kdo do galerie běžně nechodí, nepřipadal u nás v galerii nepatřičně a uprostřed něčeho, čemu nerozumí. Chtěli jsme, aby se tu naopak každý cítil dobře a pohodlně, aby v něm umění, se kterým se tam setká, vzbudilo zájem tím, že se s ním snaží navázat dialog a aktivně mu pomáhá najít si k vystaveným dílům cestu. Věřili jsme a věříme i dnes, že tento galerijní přístup může vést k tomu, že lidé přestanou vnímat galerii jako elitářské, nedostupné a vrcholně intelektuální místo a že jim návštěva u nás dodá chuť a sebevědomí k návštěvě i jiných galerii,“ dodává Marie Kašparová, ředitelka organizace Kultura Praha 3, pod kterou Galerii Atrium Žižkov spadá.

Grafický design publikace a autorské ilustrace vytvořil produktový a grafický designér Matěj Chabera. Klasickou typografii tak v knize vyvažuje výrazná dvoutónová barevnost, štětcová kaligrafie a řada ilustrací inspirovaná spontánností dětské interakce v galerijním prostoru. Knihu doprovází také bohatá fotodokumentace z proběhlých výstav v Galerii Atrium Žižkov. Formát knihy je přívětivý, vazba otevřená, stejně jako je galerie.
-red-
Foto: Julie Šustík
Kniha: Proč 27 vteřin nestačí? Manifest edukační galerie, Ondřej Horák (Fuczik) a kol., grafický design Matěj Chabera, Nakladatelství Meziměsto, Praha 2025







Diskuze k tomuto článku