Dne 3. května si připomínáme rok od úmrtí sběratelky a mecenášky Medy Mládkové. Museum Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových letos poprvé udělí uměleckou cenu, která ponese její jméno. Cena Medy Mládkové má za cíl podporovat umělce a umělkyně střední generace v jejich další tvorbě. „Pro paní Medu bylo sběratelství především formou vyjádření zájmu o dílo vybraných umělců a snahou motivovat je, aby v nastoupené cestě pokračovali. Rádi bychom, aby cena měla podobnou funkci,“ vysvětluje ředitel Musea Kampa Jan Smetana. „Zatímco Cena Jindřicha Chalupeckého je určena umělcům do pětatřiceti let a Státní ceny se zpravidla udělují za celoživotní dílo, Cena Medy Mládkové se zaměří na současné tvůrce, kteří již mají něco za sebou, ještě však nepatří do kategorie žijících klasiků,“ dodává Smetana.
Meda Mládková zemřela loni v květnu v nedožitých 103 letech. Spolu se svým manželem Janem je pohřbena v Rosicích u Brna. Na jejich hrob byla nedávno umístěna socha sv. Františka z Assisi od prof. Jana Hendrycha, který víc jak čtvrt století vedl ateliér figurativního sochařství na pražské akademii. „Sv. František je mimo jiné patronem zvířat, protože všechny živočichy považoval za své spolubratry. Paní Meda kolem sebe vždy měla psy a kočky a byla velkou milovnicí všeho živého. Málo se také ví, že po návratu do České republiky velkoryse podporovala řadu útulků a záchranných stanic pro zvířata. Vedle umění byla právě zvířata její druhou vášní,“ vysvětluje symboliku sochy Jiří Pospíšil, který byl dlouholetým přítelem paní Medy a do jehož agendy na pražské radnici patří nejen kultura, ale i péče o zvířata. Pražské Museum Kampa, které paní Meda založila a které opatruje její umělecké sbírky, letos slaví 20 let své existence. Museum si toto výročí připomíná řadou doprovodných akcí a lektorských programů (podrobné informace jsou k dispozici na www.museumkampa.cz). Vrcholem oslav bude zářijová připomínka narozenin paní Medy, v jejímž rámci se uskuteční také předání zmiňované Ceny Medy Mládkové.
Meda Mládková (1919–2022) byla nejen sběratelkou a mecenáškou, ale hlavě celoživotní propagátorkou české kultury. Ve Spojených státech spolu s manželem Janem vybudovala největší soukromou sbírku děl Františka Kupky a svými nákupy podporovali řadu osobností poválečného umění. Důležitým odkazem pro českou kulturu bylo i její působení po návratu z exilu v 90. letech, zejména ohromné osobní nasazení, s kterým se vrhla do veřejného života. Jako iniciační moment ve svém vztahu k umění uváděla setkání s Františkem Kupkou v Paříži na podzim 1956, ve prospěch české kultury ale začala pracovat dříve. Již v roce 1949 ve Švýcarsku pomáhala vydávat exilový časopis Skutečnost a na jaře 1952 založila vlastní nakladatelství Éditions Sokolova – Sokolová bylo její dívčí příjmení. Vedle dvou knih projevů a úvah Ferdinanda Peroutky či antologie exilové poezie Neviditelný domov v nakladatelství vyšla například první knižní monografie Toyen.
S Františkem Kupkou se osobně znala a stýkala jen několik měsíců – malíř zemřel v červnu 1957 –, přesto ji setkání s ním ovlivnilo na celý život. Několik malířových děl získala přímo od něj, naplno se sběratelství a propagaci Kupkova díla začala věnovat až ve Spojených státech, kam se přestěhovala na začátku 60. let. Podílela se mimo jiné na Kupkově první americké retrospektivě, která se konala v roce 1975 v Guggenheimově museu v New Yorku.
Od roku 1967 Meda Mládková pravidelně navštěvovala tehdejší Československo a zajímala se o současné umění. Mezi autory, jejichž tvorbu systematicky sledovala, patřili Adriena Šimotová, Karel Malich či Stanislav Kolíbal. Nejreprezentativněji a nejpočetněji byl ve sbírce manželů Mládkových zastoupen Jiří Kolář. Museum Kampa dnes opatruje přes dvě stovky jeho děl. Museum Kampa v budově Sovových mlýnů se pro veřejnost oficiálně otevřelo v září 2003. Stálá expozice, jejíž současná podoba je necelé čtyři roky stará, je věnována tvorbě Františka Kupky a Otto Gutfreunda. Museum každoročně pořádá osm až deset krátkodobých výstav, aktuálně jsou v museu k vidění výstavy Hany Purkrábkové, Zbyňka Sekala a Ronyho Plesla.
-red-
foto: Museum Kampa
Diskuze k tomuto článku