Rozsahem své tvorby je dávno „ZA“ osmdesátkou, energií a radikalitou stojí „PROTI“ ní. Nejen. Významný slovenský umělec Rudolf Sikora oslavil 17. dubna 2026 osmdesáté narozeniny. A tak je nasnadě, že jubilejní retrospektiva v Moravské galerii v Brně reflektuje jeho osobnost už názvem. Výstava Rudolf Sikora: ZA a PROTI ukazuje jeho práce od roku 1969 až po současnost.
Jak říká kurátorka výstavy Jana Písaříková, projekt ukazuje Rudolfa Sikoru jako umělce vždy aktivně burcujícího společnost z netečnosti, jako umělce, který už téměř šest desetiletí věří, že veřejná diskuze a individuální nasazení má smysl. „V postfaktické době, v níž žijeme, umí Rudo Sikora rozpoznat, kde je pravda a kde zlo. Jeho vnitřní kompas je neomylný a jeho dílo myšlenkově i vizuálně silné. Dokáže probírat lidi z apatie, zvedat ze židlí.“ Mnohé Sikorovy práce záměrně připomínají politické plakáty a slovy kurátorky přejímají mimikry monumentální propagandy. Ne náhodou tak byly šířené i během protestů proti současné slovenské vládě. „Ovšem pozemšťan, aktivista Sikora nehájí konkrétní ideologii, vždy sleduje nadosobní, altruistické myšlenky a rozvíjí neoavantgardní odkaz propojení umění a života,“ dodává Jana Písaříková.
„Politici sveta tvoria vojnu. Politici sveta majú tvoriť mier,“ tímto heslem uvádí aktuální výstavu v Moravské galerii sám autor. Jsou to slova, která mu v současnosti nejvíce leží na srdci. Koneckonců celá třetina vystavených děl je soudobých. „Akcentoval jsem práce z posledních pěti let. Samozřejmě jsem chtěl v retrospektivě obsáhnout šíři své tvorby, ale to pochopitelně nelze, vešel se sem jen zlomek,“ říká Rudolf Sikora.
Průřez jeho tvorbou začíná v roce 1969 objektem Zeď (Pocta Janu Palachovi). Tvoří ho sololitová deska, papír, malba temperou a olejem. Pokračuje přes fotografie a fotokoláže s ekologickou tematikou z první poloviny sedmdesátých let – spolu s fotografií na plátně Hommage à Stonehenge z r. 1972 je vystaven i model, který byl na plátno přenesen. V kolážích z roku 1974 využil Rudolf Sikora jeden ze svých signifikantních symbolů – vykřičník. Série se podle něj i nazývá. Skrze přímočaré symboly, znaménka, data, čísla, nápisy i naléhavé barvy vede umělec diváka i dalšími etapami svojí tvorby. Patří k ní třeba kosmologický triptych Soustředění energie z let 1978/2012, fotokoláž o osobní odpovědnosti člověka z roku 1980 Nie! Nie! Ano?, kterou mimochodem otiskly první svobodné Lidové noviny po Listopadu 89, Ohmatávání hrobu z cyklu Dotyky z let 1981/1990 zase zaznamenává krajinný koncept s označkovanými a do výstavní síně přenesenými kameny. A v Pražákově paláci Moravské galerii najdete i čerstvý Malevičův odkaz Stalinovi a Putinovi – plastiku z přelomu let 2025/2026.
Čtěte také
„Výstava Rudolf Sikora: ZA a PROTI vznikla k autorovým osmdesátinám, ale zároveň je součástí dlouhodobého projektu network Valoch,“ doplňuje šéfkurátor Moravské galerie Ondřej Chrobák, „navazuje tak na dlouhotrvající přátelské vazby mezi slovenskou uměleckou scénou a brněnským umělcem, kurátorem a sběratelem Jiřím Valochem.“ Na podzim k networku Valoch přibude v Moravské galerii i výstavní oslava osmdesátin Jiřího Valocha a Práce v papíře Adrieny Šimotové.
RUDOLF SIKORA (*17. 4. 1946, Žilina) patří od počátku 70. let 20. století k nejvýznamnějším postavám slovenského vizuálního umění. Během normalizace byl aktivní na neoficiální umělecké scéně. Vyšel ze svébytné syntézy „nové citlivosti“ a konceptuálního myšlení, které později obohatil o postmoderní podněty. Jako jeden z prvních umělců v Československu i v Evropě se zabýval novou problematikou globálně-civilizačního a ekologického ohrožení světa. Osobitou kosmologickou vizi opřel o vědecké poznatky z teorie vzniku a existence vesmíru, přičemž vytvořil k vědě originální uměleckou paralelu. Svůj vlastní způsob metaforického konceptuálního myšlení staví na využití diagramů, textů, symbolů a znamének i na práci s fotografií či fotomontáží. Zasáhl ovšem do více oblastí vizuálního umění; věnuje se malbě, kresbě, grafice, akčnímu umění, tvorbě objektů a instalací.
Neodmyslitelnou stránkou jeho osobnosti je dodnes společenský aktivismus; programově a systematicky reflektuje odkaz umění revolučních avantgard. Patřil k iniciátorům vzniku hnutí Veřejnost proti násilí (1989) a na krátký čas aktivně vstoupil do politiky, kterou dodnes se zápalem – a kriticky – komentuje. Byl spoluzakladatelem skupiny Syzýgia (1988).
Vystudoval Vysokou školu výtvarných umění v Bratislavě (1963–1969), kde později působil jako profesor (1990–2004); v pedagogické činnosti pokračoval na Fakultě umění Technické univerzity v Košicích (2004–2011).
Retrospektivu své tvorby Sám proti sobě měl již u příležitosti svých šedesátin v Národní galerii v Praze (2006) a přenesl ji i do Slovenské národní galerie v Bratislavě (2008). Je nositelem Ceny Tatra banky za umění (2012), Pribinova kříže I. třídy (2016), Ceny 18. China Pingao International Photography Festival (2018) atd.
Výstava: Rudolf Sikora: ZA a PROTI, kurátoři: Jana Písaříková, Ondřej Chrobák, Pražákův palác Moravské galerie Brno, do: 13. září 2026
-red-
foto: archiv MG, Martina Morávková
Diskuze k tomuto článku