V letošním roce si umělecký svět připomíná sté výročí vydání Prvního manifestu surrealismu, jenž je považován za “zakladatelský” akt surrealistického hnutí. Zároveň uplyne 90 let od založení Skupiny surrealistů v Československu. Národní galerie Praha při této příležitosti představuje český surrealismu až za hranicemi v dalekém estonském Tartu 2024. Obě země se zdají být velmi rozdílné, ale společně sdílí komplikovaný osud, kdy byly během 20. století ve sféře vlivu Sovětského svazu. Výstava na které český a estonský surrealismus zahájí dialog představuje český surrealismus od založení československé surrealistické skupiny a první generace českých surrealistů (Toyen, Štyrský, Makovský), přes druhou válečnou generaci a generaci padesátých let (Istler, Tikal, Medek, Medková, Fára), skupinu shromážděnou kolem Vratislava Effenbergera (Švankmajer, Švankmajerová, Stejskal,…), po tvorbu po sametové revoluci. Kromě československých umělců budou na výstavě prezentována i díla světových jmen, jako jsou Gorgio de Chirico, Man Ray, Max Ernst, Salvator Dalí nebo Luis Buňuel. Kurátorka české expozice je mimořádná historička umění Anna Pravdová.
Letos si připomínáme 100. výročí surrealistického hnutí, které v průběhu století nabídlo inspiraci mnoha tvůrcům a přesvědčivé zážitky široké veřejnosti. Rok 2024 je také rokem, kdy se Tartu, hlavní město surrealismu v Estonsku, stane Evropským hlavním městem kultury. Je proto logické tyto dvě významné události spojit a oslavit je ještě velkolepěji.
Estonské národní muzeum a Muzeum umění v Tartu hostí výstavní cyklus Surrealismus 100. Ke spolupráci na výstavě Surrealismus 100 jsme přizvali Národní galerii Praha. Praha, Tartu a jiné příběhy… v Estonském národním muzeu, protože Praha byla ve 20. století dalším významným centrem surrealismu v Evropě.Th století mimo Paříž: umělci úzce komunikovali se svými pařížskými protějšky a pro surrealismus byl použit programový přístup. Nejvýznamnějšími autory surrealistického hnutí v Praze byli Toyen a Jindřich Štyrští pro první generaci, Mikuláš Medek, Emila Medková, Josef Istler a Václav Tikal pro druhou a Jan Švankmajer a Eva Švankmajerová pro třetí generaci.
V Estonsku se k surrealismu přistupovalo méně organizovaně. Mnoho umělců, například Eduard Wiiralt a Karin Luts, zahrnulo do svých děl surrealistické motivy, ale hnutí se nevěnovali. Ülo Sooster a jistě i Ilmar Malin mohou být považováni za nejkonzistentnější surrealistické autory v Estonsku. Ten byl také jedním ze zakladatelů surrealistické umělecké skupiny Para’89. Kromě toho lze fascinující příklady surrealismu nalézt v díle mnoha estonských umělců 20. století.Th století a může být hrdě představen veřejnosti u příležitosti 100.Th výročí tohoto mezinárodně uznávaného hnutí.
Surrealismus 100. Praha, Tartu a jiné příběhy… je výstava, na které český a estonský surrealismus zahájí dialog. Obě strany se zdají být velmi odlišné, ale obě země sdílejí komplikovaný osud, který během 20.Th století se nacházeli ve sféře vlivu Sovětského svazu. Stejně jako estonské umění a kultura, i umění Čechů a zbytku střední a východní Evropy bylo nezaslouženě vynecháno z rámce širších narativů. Západní Evropa důrazně vypráví svůj vlastní příběh a je načase, abychom my na této straně Evropy učinili totéž.
Výstavu doprovází bohatě ilustrovaný rozsáhlý katalog představující estonský a český surrealismus.
Foto ze zahájení naleznete ZDE
Výstava je součástí hlavního programu Evropského hlavního města kultury Tartu 2024.
Kurátorka české surrealistické tvorby: Anna Pravdová, Ph.D (Národní galerie Praha)
Kuretátky estonské surrealistické tvorby: Joanna Hoffmann (Tartu Art Museum) a Kristlyn Liier (Tartu Art Museum)
Grafická úprava: Valter Jakovski (Ruum 414)
Design výstavy: Neeme Külm, Kadri Villand (Valge Kuup)
Koordinátorka: Kristlyn Liier
Umělci:
Peeter Allik, Jüri Arrak, Karol Baron, Luis Buñuel, Salvador Dalí, Jan Daňhel, Giorgio de Chirico, Eike Eplik, Max Ernst, Libor Fára, Albert Gulk, Jindřich Heisler, Josef Istler, František Janoušek, Valve Janov, Silvia Jõgever, Elo Järv, Kristiina Kaasik, Jass Kaselaan, Concordia Klar, Andrus Kasemaa, Raivo Kelomees, Raivo Korstnik, Ilmar Kruusamäe, Roman Kubík, Mari Kurismaa, Kaja Kärner, Bohdan Lacina, Malle Leis, Kris Lemsalu, Karin Luts, Vincenc Makovský, Ilmar Malin, Olav Maran, Přemysl Martinec, Mikuláš Medek, Emila Medková, Valdur Ohakas, Jüri Palm, Priit Pangsepp, Kateřina Piňosová, Enn Põldroos, Tiit Pääsuke, Kersti Rattus, Man Ray, Lembit Saarts, Lembit Sarapuu, Ahti Seppet, Ludmilla Siim, Üle Sooster, Martin Stejskal, Jindřich Štyrský, Jan Švankmajer, Eva Švankmajerová, Enn Tegova, Václav Tikal, Toyen, Peeter Ulas, Lüüdia Vallimäe-Mark, Einar Vene, Heldur Viires, Vello Vinn, Eduard Wiiralt, Ülo Õun, Ervin Õunapuu, Václav Zykmund
Vlastníci děl: Estonské muzeum umění, Národní galerie Praha, Muzeum umění v Tartu, Literární centrum Under a Tuglas, Galerie výtvarného umění v Chebu, COLLETT Praha | Mnichov, Nadace 8smicka, LennArt Collection, Kunsthalle Praha, Jihočeská galerie, Moderna Museet a soukromé sbírky
-red-
foto: Národní galerie Praha a archiv
Diskuze k tomuto článku