• O Artrevue
  • Redakce
  • Pro média
  • Kontakt
Pátek, 24 března, 2023
  • Přihlásit
  • Registrace
ArtRevue
Nic jsme nenašli :-(
Zobrazit všechny výsledky
  • Výstavy
  • Téma
  • Příběhy
  • Výročí
  • Rozhovory
  • Art cesty
  • Dílo
  • News
  • Knihy
  • Videa
  • Výstavy
  • Téma
  • Příběhy
  • Výročí
  • Rozhovory
  • Art cesty
  • Dílo
  • News
  • Knihy
  • Videa
Nic jsme nenašli :-(
Zobrazit všechny výsledky
ArtRevue
Nic jsme nenašli :-(
Zobrazit všechny výsledky
Svět podle Václava Boštíka v GHMP

Svět podle Václava Boštíka v GHMP

Autor: - red -
Před 13 roky
v rubrice Výstavy
Doba čtení: 1 min
0
Sdílejte na FacebookuSdílejte na Twitteru
Galerie hl. m. Prahy pod kurátorským vedením Karla Srpa připravila rozsáhlou retrospektivní přehlídku Václava Boštíka (1913 – 2005), která diváka uhrane svou šíří a meditativní hloubkou. Od poslední Boštíkovy výstavy v Praze uplynulo více než dvacet let. Za tu dobu se jeho kresby a obrazy definitivně etablovaly na samém vrcholu zdejší novodobé kulturní scény. Se zvědavostí se čekalo na zveřejnění děl z četných galerií i soukromých sbírek a také konečně na obsáhlou monografii. Její vydání se však z těžko pochopitelných důvodů opět odkládá.

Již uzavřené Boštíkovo dílo mělo vždy své výsadní místo, i když bylo nesnadně zařaditelné a interpretovatelné. Přesto, jak ostatně současná výstava dokládá, nepřestává být pro diváky čímsi přitažlivé. Nejznámější etapě na malířově cestě předcházelo dlouhé meandrovité hledání s více či méně zřetelnými ozvuky evropské avantgardy (Kandinskij, Klee, Miró). Procházíme-li chronologicky uspořádanou přehlídkou, vnímáme úsilí snoubící v sobě cizí vlivy i odkrývání vlastních kořenů.

Boštík došel k hranicím svého pověstného „měkkého jazyka“ až během šedesátých let – paradoxně v době velkého útoku na podstatu a smysl závěsného obrazu, v době kdy se umění (happening, bodyart, koncept) chtělo bezprostředněji přiblížit ke skutečnosti. Boštík prostřednictvím své jemné olejomalby dostal na pomezí dvou světů – okolního a duchovního. V době všeobecné revolty a vypjatého individualismu hledá tichý malíř ztracený řád, nadosobní vize a harmonii nejen v obrazech, ale i ve svém nitru. „Nedovedu malovat jen pro malování samo a nepovažuji umění za tak důležité, že by se mu mělo sloužit… za důležité však považuji to, co člověk udělá sám ze sebe. Malby a sochy, ty jsou pak už jen jeho obrazem,“ zapisuje si Boštík svůj přístup k životu a tvoření.

REKLAMA

Malíř tedy zcivilňuje až romanticky přepjatý vztah k vlastní umělecké tvorbě. Přes týden odjíždí s kolegy (Zoubek, Podhráský, Hubeňák) za živobytím, ve volných dnech maluje v klidu svého letenského ateliéru (přes chodbu maluje jen přítel Jiří John). Řadu let strávil s ostatními na lešení litomyšlského zámku, kde restauroval renesanční sgrafita, o samotě pak směřoval k nově vytčenému cíli. Proti neklidnému decentralizovanému světu se snaží postavit svou vizi a vnitřní logické uspořádání a věčnou neměnnost kosmu. Jeho práce považují modernisté za příliš tradicionelní a tradicionalisté za extrémně moderní. Tak se mohl Boštík svobodně pohybovat mezi dvěma doktrínami sám ve svém vlastním prostoru.

Čtěte také

Zbyněk Sedlecký: Inscenace v Telegraph Gallery

Zbyněk Sedlecký: Inscenace v Telegraph Gallery

Před 2 dny
Kolik vrstev má dnes realita? / Galerie Rudolfinum

Kolik vrstev má dnes realita? / Galerie Rudolfinum

Před 4 dny

Autor ve své vrcholné tvorbě pracoval s primárními geometrickými vzorci: s kruhem, bodem a přímkou. V minimální barevné škále rozehrával na bělostně mlžném pozadí nejzákladnější stavy a procesy. Jeho obrazy vznikaly díky směsici empatického vcítění a racionálního soustředění. K principu svého tvoření si poznamenal: „Než obraz začnu, mám položenou určitou otázku a zároveň mám jakousi, ne dost jasnou představu, o tom, jak by asi mohla vypadat odpověď. Položená otázka určuje volbu a užití určitých prvků v každém konkrétním případě. Výsledek mi pak vychází asi tak jako ve správně daném geometrickém nebo matematickém příkladě. Nikdy ho neznám přesně předem, právě tak jako neznám přesný postup, kterým k výsledku dojdu.“ Boštík již tedy neilustroval zavedené znaky, ale přímo je výtvarně převáděl – jimi směřoval k uchopení počátečního vesmírného dění.

Tagy: Šimotová a BoštíkVáclav Boštík

Relevantní články

Jaromír Zemina: S Adrienou Šimotovou… / + audio
Příběhy

Jaromír Zemina: S Adrienou Šimotovou… / + audio

Před 11 měsíců

Jaromír Zemina (1930) patří k nejzajímavějším historikům umění, jehož empatická činnost je ceněná, erudovaná i čtená. Nedáno vyšla jeho další kniha...

Diskuze k tomuto článku

Newsletter

ArtRevue

© 2019 ArtRevue

Spolupráce

  • O Artrevue
  • Redakce
  • Pro média
  • Kontakt

Sledujte nás

  • Přihlásit
  • Registrace
  • Košík
Nic jsme nenašli :-(
Zobrazit všechny výsledky
  • Výstavy
  • Téma
  • Profil
  • Příběhy
  • Výročí
  • Rozhovory
  • Art cesty
  • Dílo
  • Knihy
  • Videa

© 2019 ArtRevue

Vítejte zpět!

Přihlásit se přes Facebook
Přihlásit se přes Google+
nebo

Přihlaste se do svého účtu níže

Zapomněli jste heslo? Registrace

Vytvořit nový účet!

Registrovat se přes Facebook
Registrovat se přes Google+
nebo

Prosím vyplňte pole níže, heslo Vám bude automaticky vygenerováno.

*Registrací a přihlášením na naši stránku souhlasíte s podmínkami o zpracování / ochraně osobních údajů Zásady ochrany osobních údajů
Všechna pole jsou povinná Přihlásit se

Vložte heslo

Prosím vložte své uživatelské jméno nebo email pro reset hesla.

Přihlásit se

Novinky na e-mail

Vše ze světa umění každý týden na vašem e-mailu

Jen hodnotné informace ze světa umění, žádný spam. Kdykoliv se můžete z odběru novinek odhlásit.

Are you sure want to unlock this post?
Unlock left : 0
Are you sure want to cancel subscription?