Metropolitní muzeum v New Yorku si vybralo pro současnou přehlídku jedinečné téma, které nebylo dosud prezentováno jako samostatná výstava: jedná se o malby a kresby Vincenta van Gogha, na nichž jsou zobrazené cypřiše. Tyto stromy, kterými byl malíř dlouhodobě fascinován ,hrají hlavní roli v expozici, která potrvá ještě do 27. srpna. „Met Museum“ nabízí u této příležitosti skutečně špičková díla. Například nejslavnější umělcův krajinářský obraz Hvězdná noc se výjimečně na tuto průkopnickou akci přesunul z nedaleké newyorské MoMA – a patří k tahákům výstavy nabízející nový pohled, kontext a interpretaci.
Cypříše – stromy obvykle spojované se smrtí či smutkem uhranuly van Gogha poté, co se přestěhoval roku 1888 z Paříže do Arles – tedy na venkov do jižní Francie. Toto rozhodnutí způsobilo v jeho tvorbě průlom, ale i duševní problémy a následné zhroucení, které nakonec směřovalo ke konci umělcova života, který se uzavřel roku 1890. Stalo se tak jen pár měsíců po práci na posledním cypřišovém díle…
„Cypřiše mě stále zaměstnávají,“ napsal van Gogh svému bratru Theovi v roce 1889 z jeho azylu v Saint-Rémy, kde byl ubytován po proslulém incidentu s uříznutým uchem. „Rád bych s nimi udělal něco jako s obrazy slunečnic… udivuje mě, že je ještě nikdo neudělal tak, jak já je vidím,“ pokračoval ve svým úvahách originální a tvůrce.
Slavná cypřišová Hvězdná noc (viz. též titulní foto v detailu) spojuje fascinaci „oživlou přírodou“, ale též okouzlení dramatickou oblohou, k níž se tyčí rozhýbané stromy – a spoluvytvářejí tak vzrušující magickou vizi celého propojeného vesmíru s vnitřní energií. Levé straně kompozice dominuje štíhlý cypřiš, který se stává nejen stavebním motivem, ale i důležitým malířovým symbolem spojujícím pozemské a vesmírné sféry, tedy jisté vize, respektive touhy po transcendenci.
Právě probíhající výstava znovu spojila také oblíbené malířovo „nokturno“ – zapůjčené sem poprvé od roku 2009, kdy do této instituce šlo z Muzea van Gogha v Amsterdamu, stejně jako několik dalších pláten s obilnými lány, větrnou atmosférou a ošlehanou krajinou. Dvě verze obrazu – jedna ze sbírky Met a druhá Národní galerie v Londýně – jsou vystaveny společně s Hvězdnou nocí poprvé od roku 1901.
Finální naléhavou kompozicí je na výstavě obraz noční scény – umělcovo konečné ztvárnění měsícem ozářené krajiny s typickými stromy pod hvězdným nebem – snad dokonce Mléčnou dráhou. Malby se jmenuje Noční venkovská cesta v Provance, která visí vedle Procházky za soumraku. Oba obrazy pocházejí z roku 1890 – a představují neznámý pár v krajině.
U van Gogha jsou cypřiše umístěné v různě uspořádaných kompozicích – jsou dominantní nebo nenápadné v zadním plánu, vždy však přitahují pozornost svým významem i tyčícím se tvarem, ale vždy jsou důležitým prvkem malířovy ikonografie ba barevně variované ikonologie.
Výstava “Van Goghovy cypřiše” nabízí 24 obrazů, 15 kreseb a 4 ilustrované dopisy – a je sestavena ze zápůjček ze zhruba 30 státních i soukromých sbírek. Tedy také kresby představují jedinečnou příležitost ke shlédnutí, neboť stejně jako dopisy bývají obvykle uzavřené v sejfech bez přístupu světla. Ostatně tyto práce na papíře pomáhají rozptýlit mýtus o umělci, který tvořil rychle a snadně – a že obrazy jsou produktem jakéhosi náhlého záchvatu inspirace. Van Gogh své stěžejní motivy pečlivě a déle zvažoval – jejich umístění a vyznění soustředěně plánoval.
„Pokud čtete jeden z jeho dopisů, dozvídáme se cosi o spontánnosti nebo impulzívnosti… ano většina obrazů byla namalována chvatně, ale předtím byly dlouho zvažovány či dokonce kompozičně vypočítávány…“, podotýká kurátorka výstavy Susan Alyson Stein. Ostatně také připomíná další malířovu větu: „Pokud si lidé myslí, že maluji příliš rychle, pak je to tím, že se dívali příliš rychle.“
“Van Goghovy cypřiše” budou k vidění v Metropolitním muzeu umění, 1000 Fifth Avenue, New York, New York, 22. května – 27. srpna 2023.
foto: MET New York a archiv
Diskuze k tomuto článku