Muzeum literatury hlásí: Nedávno opět proběhly v naší (polo)stálé expozici výměny některých exponátů za jiné z důvodu ochrany vystavených archiválií. V místnosti zaměřené na osobnost Otokara Březiny nabízíme divákovi mimo jiné doklad dokumentující způsobilost pro učitelské povolání, které Václav Jebavý (budoucí básník Otokar Březina) začal po maturitě vykonávat v Jinošově. Platební knížka z období války dokládá básníkovo pozdější působení ve škole v Jaroměřicích. Literární kritik F. V. Krejčí, který Březinovu poezii reflektoval již v devadesátých letech, ve vystaveném dopise děkuje autorovi za jeho poslední sbírku Ruce (1901).
Na výstavě však opět převládají Březinovy básně či eseje unikátně vydané bibliofilem Josefem Portmanem a výtvarně pojednané Janem Konůpkem z uměleckých sbírek naší instituce.
Například svazek Vigilie (1931) s doprovodem abstraktních tušových kreseb či Moje matka a jiné básně (1931) s barevnými figurálními kresbami. O setrvalém Konůpkově zaujetí Březinovým dílem svědčí i vystavený bibelot Mé vzpomínky na Otokara Březinu (1940) od Anny Pammrové, tištěný Jaroslavem Pickou.
Ale zejména jím vydané březinovské album Šestá kniha básní. Torzo (1947), které zdobí jedenáct monumentálních leptů Jana Konůpka znázorňujících symbolické a fantaskní výjevy.
-red-
foto: Muzeum literatury Praha
Diskuze k tomuto článku