L​etos je tomu 150 let, kdy se narodil svého času „nejzkaženější muž světa“. Snad každý kdo se alespoň trochu zajímá o duchovní nauky, o něm jistě slyšel. Proslulý Aleister Crowley (1875 – 1947) byl extrémně kontroverzní osobností i výraznou postavou mezinárodního okultismu či hermetismu. Špatnou pověst si však, a to z nejrůznějších důvodů, pěstoval také vlastním přičiněním. Sám se s oblibou nazýval „Netvorem s číslem 666“.

V roce 1934 se londýnský soudce při své řeči k porotě, zasedající ve věci případu otevřeného Crowleym, vyjádřil následovně: „Domníval jsem se, že znám všechny myslitelné formy špatnosti, myslel jsem si, že všechno, co je zkažené a špatné, mi už při té či oné příležitosti prošlo rukama. Tento případ mě však přesvědčil, že se vždy můžeme přiučit… Nikdy v životě jsem neslyšel tak děsivé, strašné, bezbožné a odporné věci jako ty, které zde pronesl muž, jež se sám nazývá největším žijícím básníkem.“ Nejen pro doznívající viktoriánskou morálku „staré dobré Anglie“ byl Crowley ztělesněním absolutního zla (o upjatosti této společnosti byl mohl vyprávět také například Oscar Wilde, který byl pro svou homosexualitu poslán na galeje).

Velkou a rozdílně smýšlející základnu tvoří však i Crowleyovi příznivci z duchovních i kulturních kruhů. Tento „guru“ zanechal po sobě rozsáhlé dílo a jeho knihy se dnes prodávají za vysoké ceny. Největší soukromou sbírku má údajně ve své knihovně jeho obdivovatel kytarista Led Zeppelin Jimi Page, který dokonce vlastnil Baleskine House – Crowleyho legendární dům na břehu Lochnesského jezera. Za všechny dále vzpomeňme Davida Bowieho, Ozzyho Osborna, o prvoplánových satanských projevech ani nemluvě (ti si však sledované dílo vyložili po svém). Také Crowleyho krajan výtvarník Damien Hirst jde bezpečně se svými krvavými a jinými zvrácenostmi již prošlapanou a bezpečnou cestou. Ovšem byl překonán: Nedávno se objevila ve světových médiích mladá „umělkyně“ s českými kořeny. Přišla totiž s dalším „nápadem“. Třiadvacetiletá Millie Brown z Londýna se věnuje převážně akcím či performancím divadelního rázu. Větší pozornost však na sebe upoutala až svéráznou tvorbou obrazů. Na svém facebooku má v záhlaví: crowleyovské „Everything is possible“. Ano, vše je možné. Namísto štětců, sprejů či plechovek s barvami používá vlastní zvratky. Pije různobarevné koktejly ze sojového mléka a tekutinu pak zvrací na plátno. Pyšní se spoluprací s Lady Gaga a „malířskou“ produkcí na jejích koncertech.

Zpět však k „průkopníkovi nemožného“ – ke Crowleymu a stručně k jeho příběhu. Zpočátku navštěvoval Trinity College v Cambridgi, v roce 1898 však podnikl první kroky k okultismu – ponořil se zvláště do knih o magii a alchymii. Po dvou letech již prošel iniciací slavného řádu Zlatého úsvitu (Golden Dawn), jehož členem byl i slavný básník W. B. Yeats. Dále si rozšiřoval již obsáhlé znalosti o alchymii, kabbale, tarotu, astrologii či esoterních symbolech. Zvláště inklinoval k dramatizační metodě ceremonielní magie (evokace mytologických božstev doprovázenou hudbou, zpěvem a tancem, připomínajícími v mnoha ohledech pozdější umělecké performance).

Crowley však tyto principy dávných mystérií obohatil o svéráznou sexuální magii, kterou praktikoval ve své komuně Thelema – založenou a léta fungující v Cefalu na Sicílii. (Sem přesídlil v roce 1920, avšak po tragické smrtelné příhodě jedné z praktikujících žen byl vyhoštěn samotným Mussolinim). Jako persona non grata v Itáleii i Anglii, našel přijetí v Německu s bohatou okultní tradicí (zde nalézáme styčné body s esoterickým hnutím v Čechách prostřednictvím zednářského Ordo Templi Orientis, tedy známé OTO, v němž časem Crowley postoupil na místo představeného. Asi nepřekvapí, že v rozporu se zednářskými zásadami zde byly přijímány i ženy). Crowley byl stoupencem komplexní filozofie uplatňující svobodnou vůli, s kterou má každý nakládat jak se mu zlíbí. Ve spisu Vyznání Aleistera Crowleyho píše: „Částečný důvodem zděšení veřejnosti nad mojí takzvanou sexuální úchylkou je skutečnost, že každý má sám pocit viny.“ Jeho řád naplňuje rozpracovanou thelemskou filozofii (od řeckého slova thelema – vůle) se zednářskými atributy egyptského typu. Absolutní svoboda zde byla vzývána nade vše, nesměla se ale vměšovat do vůle jiné osoby. „Čiň co je libo“ zde poukazuje na otázku rozdílné či relativní interpretace morálky a jejího kodexu.

Širší veřejnost vnímá spíše povrchní nebo atraktivní rysy a obsah jí obyčejně uniká. Tak tomu bylo a je také v případě Crowleyho nauky, která sahá až k egyptské bohyni Isis (archetypu ženy – bohyně) a Usírovi (archetyp božstva smrti, vzkříšení a světových náboženství), ke gnostikům tantrické odnože, k mýtům kde dosud nebyly protiklady násilně odděleny a k dalším zásadním naukám.

Crowley zemřel v roce 1947, dodnes však trvá jeho vlivná inspirace. Například CD The Great Beast Speaks (Velká šelma promlová) se prodalo přes 8000 kusů a jeho Confession (Vyznání) se po krátce po vydání vyšplhala na druhou příčku nejprodávanějších knih. Celkem bylo vydáno 100 „mistrových“ titulů a zmíněná organizace OTO dodnes aktivně působí. Crowleyho vliv i do budoucnosti stvrdil rovněž klíčový filozof Ludwig Wittgenstein, který v knize Kultura a hodnoty se touto „šelmou“ seriozně byť i polemicky zabývá. Crowley se opíral o okultní tradice a jeho „magika“ sloužila k uspokojení vůle a touhy. Rozhodně nebyl sociálním, náboženským ani kulturním reformátorem. Jeho dílo je rozsáhlé, rozsáhlejší jsou snad již publikace o jeho osobě, životě a komplexní filozofii. V každém případě Aliester Crowley nenechává nikdy nikoho chladným.