• O Artrevue
  • Redakce
  • Pro média
  • Kontakt
Sobota, 3 června, 2023
  • Přihlásit
  • Registrace
ArtRevue
Nic jsme nenašli :-(
Zobrazit všechny výsledky
  • Výstavy
  • Téma
  • Příběhy
  • Výročí
  • Rozhovory
  • Art cesty
  • Dílo
  • News
  • Knihy
  • Videa
  • Výstavy
  • Téma
  • Příběhy
  • Výročí
  • Rozhovory
  • Art cesty
  • Dílo
  • News
  • Knihy
  • Videa
Nic jsme nenašli :-(
Zobrazit všechny výsledky
ArtRevue
Nic jsme nenašli :-(
Zobrazit všechny výsledky
AMSTERDAM: Výstava Vincent van Gogh a japanismus

AMSTERDAM: Výstava Vincent van Gogh a japanismus

The best way to pay for a lovely moment is to enjoy it.

Autor: - red -
Před 5 roky
v rubrice Výstavy
Doba čtení: 2 min
0
Sdílejte na FacebookuSdílejte na Twitteru

M​useum van Gogh nabízí opět zajímavou výstavu. Letošní tematická expozice se zaměřuje na jeden z klíčových fenoménů. Tím je vliv japonského umění na formující se postimpresionistickou malbu, která si hledala své cesty na konci osmdesátých let 19. století – a samozřejmě zvláště v osobě Vincenta van Gogha. Ten plně vstřebával a ve své tvorbě rozvíjel objevující se inspirativní projevy, a to paradoxně stranou pařížského života. Od roku 1888 pobýval v jihofrancouzském Arles, avšak kontakty s novým děním ještě nějaký čas udržoval.

Výstava Van Gogh a Japanismus

Japanismus je označení pro jev pronikající do Evropy již od počátku sedmdesátých let 19. století, kdy jej formuloval a pojmenoval historik umění Philippe Burty. Zvláště japonské dřevořezy měly vliv srovnatelný v minulosti s antikou, která působila na renesanci. Zájem o Japonsko, jeho životní styl a umění se v Evropě konkrétně datuje od pařížské světové výstavy v roce 1867. Od té doby se dřevořezy začaly do Francie dovážet ve velkém a vzbudily zájem malířů, kteří se později stali vůdčími postavami moderních tendencí.

Van Gogh v roce 1887 kopíroval Hirošigeho práce: Kvetoucí švestkový strom a Most v dešti. Édouard Manet již roku 1868 namaloval svého přítele Émila Zolu v interiéru vyzdobeném japonským tiskem. Velkým ctitelem ukijo-e, vyobrazením prchavých okamžiků, byl také Claude Monet. U svého ateliéru v Giverny dokonce vybudoval v zahradě japonský můstek a v domě mu na zdech visely desítky dřevořezů od Hirošigeho a dalších asijských autorů. Snad nejvíce byl touto tvorbou okouzlen James Whistler, americký malíř žijící v Paříži, který tuto módu rozšířil do Londýna.

REKLAMA
Vincent Van Gogh

Pařížská zima roku 1887 byla zvláště bohatá na výstavy. Jedna z nich probíhala v ošumělém předměstí Clichy, v zastrčeném, ale prostorném sále restaurace, kterou tehdy neznámý van Gogh proměnil v dočasnou galerii. Tento Holanďan přijel do Paříže teprve nedávno a snažil se shromáždit podobně smýšlející malíře – postimpresionisty. Louis Anquetin, Henri de Tolouse-Lautrec či mladý Émile Bernard neměli však žádnou teorii nebo program, které by je „vědecky“ sjednocovaly jako Georgese Seurata a Paula Signaca s jejich pointilismem. Byly to však japonské techniky, které právě formující se malíře tolik lákaly. Zvláště Anquetin se chytil dramatických úhlů a zkrácené perspektivy, které používal Hokusai. Také čistá barva a jasné kontury rozhlížející se malíře fascinovala. Tak mohli ve svých obrazech spojovat inspiraci objektivní realitou se subjektivním vkladem a symbolickým podtextem. Malba byla osvobozena.

Van Gogh – Kurtizána

Na této výstavě se pravděpodobně van Gogh poprvé setkal Paulem Gauguinem, který sem zvědavý zavítal. A byl to osudový kontakt. Van Goghovi bylo tehdy třicet čtyři a Gauguinovi třicet devět let – oba se k umělecké tvorbě dostali pozdě. Ale zvláště dnes již málo známý Anquetin ukázal ostatním, jak použít japonské prostředky vedoucí ven z bludného kruhu dosavadního a spíše stále napodobivého impresionismu. Jeho brilantní technika mu umožnila rychle absorbovat styl japonských tisků. Na jeho pověstném obraze Avenue de Clichy: Pět hodin odpoledne (1887) jsou porušena navyklá pravidla barvy a perspektivy – ustálené kompoziční prvky západního evropského umění. Některé postavy na obraze doslova vystupují z rámu. Existují van Goghovy obrazy, které doslova kopírují Anquetinovo porušení perspektivy a jeho dělení prostoru čerpající z Hokusaie. Ostré kontury s nestínovanými barevnými plochami opouštěly naturalismus, respektive zachování fotografické přesnosti. Proti malířství „zraku“ přibylo malířství, které „dávalo věcem smysl“, duchovnější charakter a symbolistní podtext. Takový charakter tvorby nově charakterizoval Édouard Dujardin – šéfredaktor kritického listu La Revue Indépendante a definoval tak jasně novou uměleckou školu prozatím v čele s malířem Anquetinem.

Čtěte také

Jaroslav Wasserbauer v Galerii Závodný / Mikulov

Jaroslav Wasserbauer v Galerii Závodný / Mikulov

Před 1 dnem
Pragovka Gallery zahájila nové mezinárodní výstavy

Pragovka Gallery zahájila nové mezinárodní výstavy

Před 3 dny

A tak se stal na chvíli Anquentin vůdcem avantgardy a jeho umělecké názory pronikly do děl současníků. Lze to vidět na plakátech Toulouse-Lautreca i na obraze Kavárna večer (náměstí Fora, Arles) od van Gogha (září 1888), ještě neoslabeného dědičnou formou epilepsie a počínající syfilitidou. V Arles, kam odjel z Paříže, našel relativní klid, motivy, světlo a ohnivé barvy, které s oblíbeným japanismem souzněly. Malíř zde na jihu Francie toužil založit uměleckou komunu v čele s obdivovaným Gauguinem, který jako jediný pozvání přijal. Van Gogh se však nakonec, po známých dramatických rozkolech, musel spolehnout jen sám na sebe a vytvořit v krátkém čase jedinečné originální dílo. To je nyní k vidění v nových souvislostech.

Tagy: exotismusMonetvan gogh a japanismus

Relevantní články

Slavná skupina a její (nový) koloniální kontext…
Téma

Slavná skupina a její (nový) koloniální kontext…

Před 1 rokem

Už i legendární skupina Die Brücke se stala terčem současné vlny „korektnosti“. V překladu „Most“ byl založen roku 1905 v Drážďanech se...

Pět obrazů Claude Moneta a velká očekávání…
Dílo

Pět obrazů Claude Moneta a velká očekávání…

Před 1 rokem

Před nedávnem se objevil v nabídce aukčního domu Sotheby´s pozoruhodný obraz René Magritta a britský trh s uměním se nyní dočkal...

Diskuze k tomuto článku

ArtRevue

© 2019 ArtRevue

Spolupráce

  • O Artrevue
  • Redakce
  • Pro média
  • Kontakt

Sledujte nás

  • Přihlásit
  • Registrace
  • Košík
Nic jsme nenašli :-(
Zobrazit všechny výsledky
  • Výstavy
  • Téma
  • Profil
  • Příběhy
  • Výročí
  • Rozhovory
  • Art cesty
  • Dílo
  • Knihy
  • Videa

© 2019 ArtRevue

Vítejte zpět!

Přihlaste se do svého účtu níže

Zapomněli jste heslo? Registrace

Vytvořit nový účet!

Prosím vyplňte pole níže, heslo Vám bude automaticky vygenerováno.

*Registrací a přihlášením na naši stránku souhlasíte s podmínkami o zpracování / ochraně osobních údajů Zásady ochrany osobních údajů
Všechna pole jsou povinná Přihlásit se

Vložte heslo

Prosím vložte své uživatelské jméno nebo email pro reset hesla.

Přihlásit se
Are you sure want to unlock this post?
Unlock left : 0
Are you sure want to cancel subscription?