Dnes začíná slavnostní vernisáží nová výstava v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem nabízející dvě osobnosti různých generací. Společným jmenovatelem tvorby je „staromistrovská“ technika malby, která však svým obsahem či konceptem odpovídá naší době. V expozici nalézáme vzájemné souvislosti bývalého bezprostředního dialogu profesora a studenta, ale samozřejmě především nezávislé pokračování individuálních cest. U obou protagonistů pak můžeme sledovat inspiraci tradicí, která však podléhá „dekonstrukci“ – osobním záměrům při zjevování nových příběhů.
Vystavující malíři Bedřich Dlouhý a Martin Velíšek se poprvé setkali na počátku 90. let na půdě pražské AVU jako profesor a student. Vztah založený na vzdělávání se postupem času vyvinul v profesní, ale i osobní. Prezentace s názvem Zimmer frei! Jemná mechanika malby, která v roudnické galerii otevírá letošní výstavní sezónu, představuje složitý mechanismus vztahů této dvojice v mnoha souvislostech. Přitom slovní výraz „zimmer frei“ nebyl zvolen jen jako příznačné heslo, ale jako velmi osobní příměr ke schopnosti obou čelit neočekávaným situacím nejen v umění.
Výstava představuje více než šedesát mimořádně rozmanitých děl, která prošla náročným kurátorským výběrem Martina Velíška a historičky umění Barbory Kundračíkové. Klíčem k výběru nebylo jen odprezentovat ta nejlepší díla obou autorů, ale najít taková, která Dlouhého a Velíška uvádějí do vzájemných souvislostí. „Při přípravách výstavy, do nichž bohužel zasáhla smrt Bedřicha Dlouhého, jsme k tématu přistupovali z různých úhlů pohledu, které se ve výsledku promítly do několika úrovní. Nejdůležitějším prizmatem, jímž lze na jejich vztah nahlížet, je komparace umělecké tvorby – výtvarné i literární – učitele a žáka a pojmenování paralel i odlišností,“ vysvětluje kurátorka výstavy Petra Mazáčová.
Mezi vystavenými díly tak mohou návštěvníci najít vedle Dlouhého klasického Autoportrétu také neobvyklý portrét knížete Karla Schwarzenberga, jenž galerii velkoryse zapůjčila rodina. Výstava prostřednictvím těchto děl zachycuje myšlenkovou originalitu a bohatství tvorby obou malířů a v kompaktní zkratce nastiňuje jejich vývoj. „Výstava vyzdvihuje průsečíky i rozdíly v tvorbě obou malířů. Ukazuje malbu jako způsob života – plný, bohatý a inspirativní. Profesor a student se zde setkávají jako mistr dekonstruované tradice a její dědic. Jejich vztah není jen životní epizodou, ale rámcem celé výstavy i úvahou o přechodu mezi moderním a současným uměním obecně,“ dodává Kundračíková, jež je také autorkou nejen textu k doprovodnému katalogu výstavy, ale i nejnovějších souborných katalogů k dílu Bedřicha Dlouhého a Martina Velíška.
Bedřich Dlouhý (2. 8. 1932, Plzeň – 30. 5. 2025, Praha) byl česky malíř, kreslíř, grafik, typograf a pedagog. Již během studii na Akademii výtvarných uměni v Praze (1952–1959), kde patřil do atelierů Miloslava Holého a Karla Součka, se stal spoluzakladatelem ikonické skupiny Šmidrové, usilující o „neosobní, dadaisticko-recesisticky projev a estetiku absurdna „divnosti“ čímž se vyslovil proti normalizačním tlakům tehdejší doby. Bedřich Dlouhý překročil hranice malby díky své schopnosti kombinovat tradiční techniky s výtvarnou absurditou.
Martin Velíšek (*6. 11. 1968, Athény) je česky malíř, kreslíř, grafik, autor prostorových instalací a pedagog, působí jako profesor na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Ve své tvorbě se dlouhodobě zaměřuje na zkoumaní vztahu mezi objektem a malbou, skutečností a iluzí, na vztah sémantické a vizuální vrstvy obrazu. Jeho přístup k obrazu charakterizuje citlivá práce s iluzí, výrazová hravost a schopnost variovat klasická témata, jakými jsou zátiší, portrét či figurální motiv, v nových souvislostech a mezioborových rámcích.
Výstava: Zimmer frei! Jemná mechanika malby. Bedřich Dlouhý + Martin Velíšek, koncepce Barbora Kundračíková, Martin Velíšek, kurátorka Petra Mazáčová, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem. Výstava potrvá do 3. května 2026.
-red-
foto: Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem
Diskuze k tomuto článku