Michal Cihlář (1960) je v mnoha ohledech nevšedním a ztěží uchopitelným úkazem. Již během studií na VŠUP (1981 – 1987) si zvolil vlastní cestu. Tento grafik je pozoruhodný pro svůj vyhrocený názor, poctivé řemeslo a kompaktní výtvarný styl. Proti snovosti a potemnělé dekadenci nabízí věcnou bdělost a hru barevných soutisků, proti heroizované tvorbě úpornou práci. Podceňované a málo prozkoumané „lidové“ linoleum se mu stalo nekonečnou výzvou. Obyčejná krytina, jediné zděděné rydlo, ruční tisk a trpělivost ho provázejí vlastním uměleckým světem. Touha zdolávat vytčené náročné úkoly minimálními prostředky je zřejmá a opojná. „Co by si měl divák před Tvou filigránsky zpracovanou grafikou pomyslit?“, ptal jsem se Michala již v dávných osmdesátých letech. „Měl by se ptát: Je to vůbec možný?“, odpověděl mi svým tichým, ale neústupným hlasem s potměšilým úsměvem.
Pamatuješ si na své první dětské „výtvarné“ vjemy, které si dodnes vybavuješ?
Zbytek tohoto článku je viditelný pouze pro přihlášené.
Pro přístup ke všem článkům se přihlaste, nebo se zdarma zaregistrujte
Diskuze k tomuto článku