Výstava Jiří Příhoda: 80. léta, která zabírá téměř celý výstavní prostor galerie, představuje první komplexní zpracování dosud málo známé rané tvorby jednoho z nejvýraznějších českých umělců své generace. Vychází z několikaletého výzkumu autorova archivu čítajícího více než 1200 položek a ukazuje, že právě na Vysočině se v osmdesátých letech zrodily základní principy Příhodovy metody. Výstava v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě potrvá do 31. prosince 2026 a hostem výstavy je Štěpán Kleník.

Výstava se vrací k období, které dlouho stálo stranou hlavního obrazu autorovy tvorby. Reprezentuje je rozsáhlý, ale v celku dosud neprezentovaný cyklus sochařských a site- specific intervencí i nočních a denních performancí v krajině Vysočiny, v nevelkém trojúhelníku mezi Lovětínem, Růženou a Roštejnem, později nazvaný Sochařský park Roštejn. Tyto realizace vznikaly často ilegálně, bez institucionální podpory a téměř bez publika. Příhodovy práce z lokality pod Roštejnem se vzhledem k okolnostem zachovaly v podobě rozsáhlého fotografického archivu, který čítá přes 1200 položek a nebyl dosud ani zpracován, ani prezentován. Teprve zpracování raného archivu pro výstavu v OGV ukázalo, jak důležitou roli sehrály v utváření principů, jak Jiří Příhoda dodnes pracuje – jako mezinárodně uznávaný autor monumentálních realizací. V jeho raných pracích už najdeme zaujetí starými mistry přetavené do minimalisticky působící estetiky, velké pracovní i osobní nasazení, monumentální měřítko, cit pro prostor a jeho řád i hledání vzájemných vztahů prostřednictvím trojúhelníku, čtverce a kruhu – i specifický druh fabulace.
Při přípravě výstavy i zpracování archivu kurátorka a autoři aplikovali spíše než kunsthistorické metody metody uměleckého výzkumu. “Dokumentace landartových prací i krajinných intervencí proto autor adjustoval do obrovských panelů, které odkazují k metodě vzniku analogové fotografie v temné komoře a mohou připomínat náhledové fotografie z negativu – a zároveň fungují jako nová instalace, která se vine celou výstavou,”popisuje kurátorka Lucie Nováčková. Centrem výstavy je instalace mohutného draka z Příhodova projektu Blesk… Spojit nebe se zemí, instalovaná přímo v prostoru renesančního krytého dvora s malovaným stropem. Jiří Příhoda také speciálně pro jihlavskou galerii připravil část realizace jednoho z krajinných projektů z 80. let. Tuto část nazval Prvních devět schodů a ukazuje, v jak obřím měřítku se mentálně v té době pohyboval. Výstava krom toho, že odhalí práce, které nikdy nebyly veřejnosti prezentovány, především dokumentuje vývoj Příhodovy metody od klasického kresebného školení a dlouhého pozorování konkrétních míst, světla a krajiny až k okamžiku, kdy krajina přestává být zobrazovaným námětem a prostor a jeho specifika začíná zásahy a intervence podněcovat a podmiňovat.

Jedním z klíčových míst tohoto procesu byla skála Čertova postel nedaleko hradu Roštejn. Na jediném skalním útvaru zde během tří let vznikala řada experimentů s geometrickými formami, světlem, ohněm, fotografií i vlastním tělem. Odtud se intervence postupně rozšířily do okolí a daly základ cyklu, který dnes označujeme souhrnně jako Sochařský park Roštejn. Důležitou roli při jeho vzniku hrálo Příhodovo vysoké pracovní nasazení a soustředění na dokonalost spojené s důrazem na materialitu. Fotografie nejsou jen neutrální dokumentací zaniklých intervencí – Příhoda pracuje s fotografickým obrazem jako s fyzickým materiálem prostřednictvím dlouhé expozice, procesu vyvolávání, formátu i adjustace. Fyzickým a symbolickým centrem výstavy se stává instalace Drak, součást projektu Blesk – Spojit nebe se zemí, instalovaná v krytém renesančním dvoře galerie. Monumentální objekt vstupuje do přímého vztahu s historickou architekturou Komenského 10. Paralelně s prací v krajině vznikaly během Příhodovy povinné vojenské služby také

návrhy monumentů v měřítku egyptských pyramid. Fyzicky uzavřený v kasárnách se ve své představě pohyboval mezi horskými masivy Himalájí a pobřežím Tichého oceánu. Fabulativní principy Příhodovy tvorby se staly také jedním z východisek pro spolupráci s hostem výstavy Štěpánem Kleníkem. Modely, fotografie a nerealizované projekty společně zpracovávají za pomoci umělé inteligence a mísí přitom realitu a fikci – v duchu netradičních metod uměleckého výzkumu, s nimiž projekt pracuje. Co přesně návštěvník uvidí, zůstává jedním z překvapení výstavy. Kleník se podílí také na technologické a dramaturgické koncepci nového audioprůvodce.

Několikaletý výzkum získal rovněž podobu rozsáhlé publikace Jiří Příhoda ’80, vydané nakladatelstvím KANT ve spolupráci s OGV Jihlava. Obsahuje obrazový a dokumentační materiál, soupis prací z let 1983–1990 i autorovy vzpomínky na vznik jednotlivých instalací a jejich historické pozadí. Na odborném zpracování Příhodovy rané tvorby se vedle kurátorky Lucie Nováčkové a Daniela Nováka podíleli historička umění Magdalena Juříková a americký historik architektury a umění Christopher Long z University of Texas v Austinu.

Součástí výstavy je také první představení nové akvizice deseti fotografií z cyklu Fotografie – Sochařský park Roštejn v jihlavské galerii. OGV tím do svých sbírek získává soubor bezprostředně spojený s Vysočinou a s obdobím, v němž se formovaly základní principy Příhodovy tvorby.
Výstava tak skládá příběh vzniku jedné umělecké metody. Příběh končí na přelomu let 1989 a 1990 – z pohledu výstavy instalací draka v prostoru renesančního krytého dvora. Na vhodnou bouřku pro poslední pokus projektu Blesk – Spojit nebe se zemí už nebyl čas čekat. Otevřel se celý svět. Jiří Příhoda (1966, Jihlava) je výtvarný umělec pohybující se na pomezí sochařství, objektu a architektury. Studoval na pražské Akademii výtvarných umění u Stanislava Kolíbala a Aleše Veselého. V roce 1997 získal Cenu Jindřicha Chalupeckého a o rok později spolupracoval s Brianem Enem na instalaci Music for Prague. K významným prezentacím jeho tvorby patří samostatná výstava v Trojském zámku v roce 2016, projekt Void v Galerii Rudolfinum v roce 2022 či zahraniční realizace pro bienále v Busanu v Jižní Koreji nebo pro newyorské galerie.

V současnosti působí na FaVU VUT v Brně, kde vede ateliér Prostorová tvorba. Žije a pracuje střídavě v Novém Mexiku a v Čechách. Štěpán Kleník studoval estetiku na Univerzitě Karlově a Nová média na Akademii výtvarných umění v Praze. Ve svém doktorském výzkumu na AVU se zabývá digitální transformací kulturních institucí a možnostmi využití nastupujících technologií ve vztahu k návštěvnické zkušenosti. Je spoluzakladatelem Brainz Studios, skupiny kreativních studií zaměřených na nová média. S Jiřím Příhodou spolupracuje na využití AI v rámci jihlavské výstavy a na technologické a dramaturgické koncepci audioprůvodce. Audioprůvodce: jeden Jiří Příhoda, několik hlasů Součástí výstavy je nový audioprůvodce vytvořený v rámci platformy Context Guide, která pracuje s principem více hlasů a perspektiv. Nevzniká jako namluvená verze textů v expozici ani jako jeden autoritativní výklad. Návštěvník si může u jednotlivých zastavení vybírat, z jakého pohledu chce příběh poslouchat, mezi průvodci přecházet a postupně si vytvářet vlastní kontext výstavy.

V jihlavské výstavě tak vedle kurátorky Lucie Nováčkové promlouvá současný Jiří Příhoda, jeho rekonstruovaná mladší verze z osmdesátých let, dětský průvodce a na vybraných místech také fiktivní vyšetřovatel StB. Jednotlivé hlasy se doplňují, někdy stejnou situaci interpretují rozdílně a propojují historická fakta, osobní vzpomínky, dobový kontext i fikci. Context Guide využívá současné digitální technologie a nástroje umělé inteligence nejen k tvorbě obsahu, ale především k tomu, aby bylo možné kulturní obsah přizpůsobovat různým návštěvníkům a způsobům vyprávění. V Jihlavě se tento princip poprvé stává součástí dramaturgie celé výstavy. Audioprůvodce bude zdarma dostupný prostřednictvím QR kódů přímo v telefonu návštěvníka, bez nutnosti instalovat aplikaci. Pro komfortnější zážitek galerie doporučuje vlastní sluchátka. Koncept a dramaturgii audioprůvodce vytvořil Štěpán Kleník společně s Brainz Studios a OGV ve spolupráci s Jiřím Příhodou.
Výstava: Jiří Příhoda. 80. léta, host: Štěpán Kleník, kurátorka Lucie Nováčková, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, do 31. prosince 2026
foto: OGV Jihlava,




