Martin Zet představuje zatím nejrozsáhlejší instalaci svých podivuhodných olověných artefaktů, která ukazuje jak fascinující množství tvorbou transformovaného kovu, tak samotný proces vzniku uměleckého díla. Olovo ho zajímá především jako sochařský materiál, ale zároveň upomíná i na tradici těžby a zpracování olovnatých rud v příbramském regionu. Většina děl vznikla v umělcově ateliéru, kde průmyslově vyrobené olovo ručně tavil. Tam také roztavil téměř půl tuny olova, aby odlil olověný zvon. „Příbramský zvon“ se tím stal jakýmsi prologem výstavy a od prosince minulého roku je novou (dočasnou) sochou před galerií Františka Drtikola.
Olověný zvon je oxymóron v mnoha ohledech. Jeho odlitím z olova autor popřel základní atribut všech zvonů, tj. schopnost znít. Olověný zvon je němý. Je takový zvon ještě zvonem a jaký smysl má ho vytvářet? Jaký význam tu hraje fakt, že zvony po staletí svolávaly k bohoslužbám a odměřovaly čas?
Zbytek tohoto článku je viditelný pouze pro přihlášené.
Pro přístup ke všem článkům se přihlaste, nebo se zdarma zaregistrujte
Diskuze k tomuto článku