Martin Zet představuje zatím nejrozsáhlejší instalaci svých podivuhodných olověných artefaktů, která ukazuje jak fascinující množství tvorbou transformovaného kovu, tak samotný proces vzniku uměleckého díla. Olovo ho zajímá především jako sochařský materiál, ale zároveň upomíná i na tradici těžby a zpracování olovnatých rud v příbramském regionu. Většina děl vznikla v umělcově ateliéru, kde průmyslově vyrobené olovo ručně tavil. Tam také roztavil téměř půl tuny olova, aby odlil olověný zvon. „Příbramský zvon“ se tím stal jakýmsi prologem výstavy a od prosince minulého roku je novou (dočasnou) sochou před galerií Františka Drtikola.
Olověný zvon je oxymóron v mnoha ohledech. Jeho odlitím z olova autor popřel základní atribut všech zvonů, tj. schopnost znít. Olověný zvon je němý. Je takový zvon ještě zvonem a jaký smysl má ho vytvářet? Jaký význam tu hraje fakt, že zvony po staletí svolávaly k bohoslužbám a odměřovaly čas?
Zet výstavu pracovně rozdělil na drobné „popové“ artefakty. Olověná ping-pongová pálka se pro použití ve hře stává absurditou, série obnošených umělcových bot zalitých olovem generuje různé asociace. Odkazuje autor na každodenní všední život, nebo na tradovaný těžký úděl umělce, anebo je všechno úplně jinak?
Květináče se zeleným osením pískavice otevírají téma metod revitalizace půdy kontaminované těžkými kovy. Už v létě roku 2022 umělec vysel na různých místech Příbrami semena této fytoremediační rostliny, která přijímá z půdy těžké kovy bez závažnějšího poškození svého metabolismu.
Autor artikuluje i používání olova jako střeliva či jeho zvláštní fyzikálně-chemické vlastnosti. Olovo se při tuhnutí výrazně smršťuje. Odlil proto do formy krychli a čtyřstěn o stejné hmotnosti, aby mohl sledovat jejich deformaci. Co vede umělce k tomu, aby ze střechy lil olovo do sudu s vodou? Čisté olovo vytváří různě velké krystaly, ale vliv na to má i rychlost lití, objem a teplota.
Objekty vzniklé litím z výšky mají výraznou krystalickou strukturu na rozdíl od zmíněných objektů čtyřstěnu a krychle. Zet znejišťuje i klasický technologický postup odlévaní soch, když zaměňuje pozitivní a negativní tvar odlitku. Jeho procesuální série kreseb vytvořených olovem upomíná na tzv. olůvka, kterým v historii děti psali ve škole.
Nízkotavitelný, měkký, velmi těžký a toxický kov lidé využívají od starověku. Výstava nabízí setkání s krásou i podivnostmi olova, které alchymisté považovali za jeden ze základních kovů. Z nebeských těles mu byl patronem „chromý, pomalu se ploužící Saturn“.
Náš doposud nejrozsáhlejší výstavní projekt Olovo vznikl na míru Galerii Františka Drtikola a rudné historii města Příbrami. Všechny vystavené artefakty vytvořil Martin Zet pro tuto konkrétní výstavu v roce 2022. K výstavě vycházejí tištěné noviny reflektující tématiku olova z pohledu různých oborů. Autoři Radoslava Schmelzová, Zdeněk Kunický, Jan Freiberg, Václav Cílek, Martin Mihaljevič, Martin Zet.
Kurátorka výstavy: Radoslava Schmelzová
Výstava: Martin Zet – Olovo, Galerie Františka Drtikola, Příbram, potrvá do 12.března 2023
foto: Galerie Františka Drtikola
Diskuze k tomuto článku