Mladý malíř Matěj Macháček má v pražské Bold Gallery výstavu pod názvem Blue Tree.
![](https://artrevue.cz/wp-content/uploads/2021/11/AMach-3.jpg)
Malby Matěje Macháčka (1992) jsou ukotvené v realitě, přesto je zřejmé, že je možné je vnímat jako metaforu o lidské existenci. Základem jeho výtvarného uvažování je zájem o renesanční umění. Dalším impulsem se stala asijská zkušenost, která znamenala počátek malování na rozměrné listy papíru, používání kaligrafických štětců i definitivní odklon od olejomalby a vytvoření vlastní kombinované techniky ředěných akrylů a tuší, v konečné fázi ještě překrývaných vrstvou laků. Důležité bylo i vykořenění ze zažitých kulturních pořádků a změna kontextu. Skutečnost Matěj Macháček zprostředkovává interpretačně, takže mění optiku čtení obrazu z prozaického na symbolické.
Série jeho maleb je připomínkou cesty. Nechybí na ní ani osamělý poutník, který může být turistou i existenciálním z/a/tracencem. Lehce autoportrétní rysy mohou ukazovat na ztotožnění se s podstatou putování, totiž hledáním – prožitků, svého já nebo třeba nového místa v životě. Je typické, že postava zatím není součástí svého okolí, je malovaná v odděleném plánu a jinak než zbytek obrazů. Střídající se přírodní a městská krajina se od sebe liší, ale i tak představují dvě podoby jednoho světa. Civilizační kolonie je roztažená přes horizont jako skládka, tropické scenérie září barvami a nemají daleko k představě ráje, jehož symbolem je snově modrý strom.
![](https://artrevue.cz/wp-content/uploads/2021/11/AMach-4.jpg)
![](https://artrevue.cz/wp-content/uploads/2021/11/AMach-1-1024x725.jpg)
![](https://artrevue.cz/wp-content/uploads/2021/11/AMach-2-1.jpg)
I když může vypadat nereálně, v Asii jde o velmi rozšířenou dřevinu – vizuálně působivý banyánovník, který je spojený s hinduistickými božstvy. Ovšem ani v tomto případě věci vždy nemusejí být takové, jakými se zdají, protože způsobem života jde o epifyt, tedy rostlinu využívající pro svůj rozvoj hostitele, které nakonec často zahubí. Také malby Matěje Macháčka mají na první pohled romantizující akcent, ale ve skutečnosti se dotýkají aktuálního životního pocitu s globálním přesahem, a spolu s tím například i environmentální udržitelnosti, ekologie, a multikulturních vazeb. Bipolární metafora ohledně životního stylu a priorit, kterou nenápadně předkládají, je stále aktuální a nutnost správně se rozhodnout je naléhavější než kdy před tím.
Radek Wohlmuth
![](https://artrevue.cz/wp-content/uploads/2021/11/AMach-Matěj-portrét-2021-1152x1536-1-768x1024.jpeg)
Matěj Macháček
(1992)
Studia:
2011–2017 – Akademie výtvarných umění v Praze, ateliér malby Michaela Rittsteina
2015 – Taipei National University of the Arts, ink painting department, Taiwan
2007–2011 – Střední umělecká škola, obor malba, Uherské Hradiště
Umělecká sympózia:
2019 – Malířské sympózium, Alšova jihočeská galerie, Hluboká nad Vltavou
Tvůrčí pobyt:
2020 – Egon Schiele Art Centrum, Český Krumlov
Více k výstavě, která bude otevřena do 20. listopadu, naleznete v Bold Gallery.
Diskuze k tomuto článku