Je to překvapivé, ale světově proslulý Oskar Kokoschka (1886 – 1980) neměl dosud v Paříži samostatnou výstavu. Coby představitel první vlny středoevropského expresionismu (malující v portrétech „nervy člověka“) zřejmě příliš nezapadal do zdejšího vkusu. Atmosféra „pařížské školy“ v minulosti přála spíše formě než obsahu, barvě než „chvění smyslů“, harmonii než dramatu.
Navíc však Kokoschkův styl práce – jeho spíše skutečné vidění než pouhé hledění – byl utvářen nejen středoevropským duchem, ale i čímsi prozaičtějším. Sám malíř ještě k předkubistickému umění poznamenal: „Matisse a jeho okruh dávají přednost dvojrozměrné ploše, vycházejíce tak z impresionismu. Já však nemohu myslet jinak než prostorově. Když po mém zranění byl porušen můj prostorový pocit, dospěl jsem díky obnovení starších pokusů opět k prostorovosti… založené na ohniscích dvojité elipsy. Tato sférická elipsa je organicky podmíněna mým vrozeným astigmatismem (to jsem si uvědomil při válečném zranění), jenž ovlivnil mé psychické uzdravění. Tento defekt mám společný s některými velkými koloristy klasických údobí (Tizian, Greco), což neznamená, že bych se chtěl s nimi srovnávat… Pro mne je především vrcholně důležitá prostorová kompozice, a v tom spočívá moje specifičnost. V Paříži, počínaje impresionismem, se prostor neguje; dominuje tu ztělesnění představy světa s jedním ohniskem.“ Zkrátka: s vrozeným astigmatismem se časem poněkud „posunulo“ Kokoschkovo vidění a prostorové vnímání.
Pod názvem Oskar Kokoschka: Divoch z Vídně byla v Paříži zahájena výstava přinášející 150 obrazů – jedinečné portréty, pohledy na Londýn a Berlín či alegorie předválečné Evropy. Rakouský umělec s částečně českými kořeny se představuje nyní v Muzeu moderního umění v Paříži. Retrospektiva tohoto „enfant terrible“, který žil také v Praze v letech 1934 – 38, mapuje tvorbu sedmi dekád.
Kokoschka během svého pražského působení zde poznal svou budoucí ženu Oldu Palkovou a v získal československé občanství. Z tohoto období pochází jeho obrazy zachycující město i prezidenta T. G. Masaryka.
Kokoschka byl malíř, spisovatel (jeho vzpomínky v českém překladu vyšly v roce 2000), dramatik a básník spojovaný hlavně s Vídní počátku 20. století. Zde zažil první úspěchy i skandální reakce. „Za zkušenosti musíme v životě platit. Máme-li štěstí, dostaneme slevu,“ poznamenal si umělec a člověk zkoušený v plné míře osobním i společenským příběhem. Jeho tvorba působí dodnes na diváka především svým vnitřním neotřelým nábojem.
Po válce se stal vůdčí osobností evropské intelektuální scény a podílel se na kulturní obnově zdevastovaného, rozděleného kontinentu. Zkoumal řecké tragédie a mytologické příběhy při hledání zdrojů společenského kvasu. Distancoval se od germánské kultury a jazyka a v roce 1951 se usadil ve Villeneuve ve francouzsky mluvícím Švýcarsku. Díla z jeho posledních let ukazují nekompromisní obrazový radikalismus blízký jeho rané kariéře. Jeho víra v podvratnou sílu malby jako prostředku emancipace a vzdělání zůstala neotřesitelná až do jeho smrti.
Oskar Kokoschka: Enfant terrible in Vienna je unikátní výběr 150 nejvýznamnějších děl umělce, které se spojily s podporou významných evropských a amerických sbírek. Výstava potrvá do 12. února 2023.
Výstava bude následně rovněž k vidění v Guggenheim Bilbao od 17. března do 3. září 2023.
Oskar Kokoschka ve sbírkách Národní galerie Praha, naleznete ZDE.
Výstava tohoto umělce proběhla v Národní galerii Praha roku 2015 ve Veletržním paláci. Jednalo se o přehlídku původně připravenou Kunstforem v německém Řezně, tehdy doplněnou o díla související s Prahou. Pro dokreslení situace i bližších vztahů zde byla k zhlédnutí i plátna Václava Špály, Emila Filly, Friedricha Feigla, Františka Janouška a dalších českých malířů.
-red-
foto: archiv a Muzeum výtvarného umění Paříž
Diskuze k tomuto článku