„Spisovatelka potřebuje peníze a svůj vlastní pokoj“ zdůrazňovala v roce 1929 Virginia Woolf (na úvodní kolorované fotografii) pro své tvoření podmínku, která se nám dnes jeví jako pochopitelná. Díky takovému zázemí, kterého se jí sňatkem dostalo, vplývá do umělecké společnosti – stává se členkou skupiny Bloomsbury – jakéhosi elitního sdružení nadaných přátel, založeného na naprosté upřímnosti a intimnosti, na neformální tvorbě i volné lásce. Pokoj jako vlastní zázemí a tvůrčí prostor se stal také tématem textů a motivem fotografií v současné knižní novince…
Kniha Jany Poncarové Vlastní pokoje přináší dvanáct rozhovorů s českými spisovatelkami, zastupujícími různé generace, literární žánry, přístupy k tvorbě, názorové proudy i strategie přežití (nejen) v umělecké branži. O své zkušenosti bytí spisovatelkou i o podmínkách, ve kterých tvoří, hovoří Kateřina Tučková, Alžběta Stančáková, Anna Bolavá, Kateřina Dubská, Lenka Pastorčáková, Daňa Horáková, Lucie Faulerová, Petra Soukupová, Michaela Klevisová, Simona Martínková Racková, Martina Heš a Karin Lednická. Knihu rámují dvě eseje – autorky publikace Jany Poncarové a nakladatelky a literární dokumentaristky Barbory Baronové, které vedle vlastních zkušeností mapují i realitu českého literárního provozu obecně. Publikaci Vlastní pokoje doprovázejí také stylizované portréty českých spisovatelek, zasazené do kontextu modelů pokojíčků ze sbírek UMPRUM muzea, které připravila fotografka Dita Pepe.
Kniha Vlastní pokoje je především praktickou reflexí dvou slavných přednášek britské spisovatelky a nakladatelky Virginie Woolf, které v roce 1929 vydala ve formě eseje s názvem Vlastní pokoj. Věnuje se v něm potřebě žen-spisovatelek disponovat osobním prostorem, časem a penězi k tomu, aby mohly tvořit. Na to, jak se situace píšících autorek změnila téměř sto let od vytvoření intelektuálního konceptu Virginie Woolf, odpovídají ženy v novém titulu Jany Poncarové, parafrázujícím slavný esej.
„Ikonická esej Virginie Woolfové ´Vlastní pokoj´ vyšla v roce 1929 a autorka v ní předložila tezi, že bude-li mít žena vlastní pokoj, své finanční prostředky a čas neroztříštěný péčí o druhé, bude s to věnovat se literární tvorbě se stejnými úspěchy jako muž. A Janu Poncarovou napadlo, že tuto autorčinu tezi ověří. Jak jsou na tom tedy spisovatelky po těch zmiňovaných sto letech? Mají neomezený přístup ke vzdělání, vydělají si literární činností dost peněz, a co na hodiny strávené ´nicneděláním´ říká rodina? Jak jejich špatně představitelnou, ale časově nesmírně náročnou práci respektují děti, muži, matky, tchýně? V rozhovorech s Alžbětou Stančákovou, Annou Bolavou, Kateřinou Dubskou, Lenkou Pastorčákovou, Daňou Horákovou, Lucií Faulerovou, Petrou Soukupovou, Michaelou Klevisovou, Simonou Martínkovou Rackovou, Martinou Heš a Karin Lednickou najdete nejširší spektrum odpovědí. Za sebe můžu říct, že bez několika hodin nerušeného času denně a bez vlastní pracovny, v níž mám rozložené knihy, poznámky, mapy, na nástěnce připevněné schéma děje rozepsané knihy a na podlaze rozložené hotové stránky, by se mi psalo – hůř. Nebylo by to nemožné, psala bych ale bezpochyby něco jiného, jinak.“ To jsou slova spisovatelky Kateřiny Tučkové – jedné z účastnic projektu, respektive nové knihy Jany Poncarové. A na svém Fb dodává: „Děkuju Janě a Barbora Rebarbora Baronová za přizvání k ohromně zajímavému projektu a Dita Pepe za milé a bezbolestné chvilky strávené při focení. Nutno říct, že můj tvůrčí budoár ovšem vypadá o dost zabydleněji než pokojíček, který mi byl v publikaci přidělen.“
„V knize vystupují ženy s rozmanitou životní i profesní zkušeností – spisovatelky svobodné a bezdětné, s malými i odrostlými dětmi, ženy krátce po škole i seniorky. Některé teprve debutují, jiné si vydávají knihy samy, další postupují práva na své knihy do zahraničí a vyprodávají desetitisícové i statisícové náklady. Každá má jiné priority, možnosti, zázemí i privilegia. Všechny ale spojuje touha psát – a to často i navzdory životním okolnostem, jako je nedostatečné zázemí pro tvůrčí práci, mateřství, péče o jiné osoby nebo neprivilegovaná sociální situace,“ podotýká Jana Poncarová.
Knihu: Jana Poncarová, Dita Pepe – Vlastní pokoje, wo-men, 2023 můžete koupit ZDE.
-red-
ilustrační foto: autor
Diskuze k tomuto článku