Dva systémy jsou uvedeny do vztahu. Tam, kde se setkají, vzniká třetí podmínka — taková, která nepatří ani jednomu z nich a bez obou by nemohla existovat. Výstava Interference představuje nejnovější díla Tomáše Polcara, v nichž dochází ke střetu prostorových a vizuálních řádů. Polcarova tvorba se rozvíjí v dlouhodobých cyklech, kde motivy nejsou pojímány jako témata k zobrazení, ale jako struktury vystavené tlaku, v němž se jejich původní identita začíná proměňovat.
Geometrie zde nefunguje jako pevná hranice, ale jako vektor napětí. Směr se stává formotvorným principem: formy se sbíhají k bodu zhuštění a odtud se znovu rozvírají, jako by samotný prostor procházel okamžikem singularity. Dílo balancuje na hraně makrokosmického řádu a materiální entropie.
To, co působí přesně, je prostoupeno nestabilitou. To, co se jeví jako abstraktní, nese paměť hmoty a času. Řád dílu nepředchází — vzniká výhradně z tohoto kontaktu.
Tomáš Polcar (*1973, Praha) studoval v letech 1991–1998 na Akademii výtvarných umění v Praze u Huga Demartiniho, Aleše Veselého a Milana Knížáka. Ve své praxi se dlouhodobě zabývá cyklickými jevy a strukturální podstatou hmoty. Žije a pracuje ve Slavětíně nad Ohří.
Výstava: Tomáš Polcar – Interference, kurátor: Jakub Grosz, Galerie Ethera, Praha, do 15. listopadu 2026
foto: Galerie Ethera
