Galerie Prostora představuje do konce října výstavu domácí sbírky malíře Tomáše Císařovského a jeho životní partnerky, sochařky a malířky Eriky Bornové, s názvem Doma na zdi. Součástí výstavy budou i komentované prohlídky.
Tato domácí sbírka vznikala spontánně desítky let a poukazuje na vazby mezi spřízněnými umělci a umělkyněmi, stejně jako na netradiční pohled na tuzemskou výtvarnou scénu. „Uměním kolegů, blízkých, ale třeba i vzdálenějších, se obklopujeme především proto, že si nechceme svojí práci tahat domů. Oba máme na stěnách každý jeden obraz, na kterém nám záleží, také z toho důvodu, aby se neprodal. Obrazy a kresby k nám doputovaly z různých příčin. Menší část pochází z našich rodin, většina sbírky vznikla výměnou našich prací kus za kus, něco jsme přímo koupili a těmito občasnými nákupy se snažíme podpořit nejmladší umění,“ říká Tomáš Císařovský.
Výstava představí následující umělce a umělkyně: Láďa Bartoš, Vladimír Boudník, Veronika Šrek Bromová, Josef Císařovský, Stanislav Diviš, Milena Dopitová, Filip Dvořák, Lenka Feldsteinova, Damian Giacov, David Hanvald, Emil Holárek, Bohdan Holomíček, Josef Charvát, Jiří Kovanda, Kamil Lhoták, Milena Lupitová, František Matoušek, Jan Merta, Petr Nikl, Petr Pastrňák, Viktor Pivovarov, Petr Písařík, Míla Preslová, Jaroslav Prokopec, Rozálie Prokopcová, Zachy Prokopec, Rebeka Rendlová, Nadia Rovderová, Sota Sakuma, Martina Staňková, Antonín Střížek, Čestmír Suška, Dušan Šimánek, Oldřich Škácha, Jindřich Štreit, Max Švabinský, František Tichý a Aleš Zapletal
Tomáš Císařovský (1962) je český malíř. Vystudoval pražskou Akademii výtvarných umění, kde se vyprofiloval jako malíř figur a portrétů. Svá díla představoval v 80. letech spolu s vrstevníky na tajných přehlídkách mladého umění Konfrontace. Samostatně vystavoval například v Galerii Rudolfinum a v Národní galerii ve Veletržním paláci. Pracuje převážně s olejovou technikou, jeho cykly jsou typické výraznou barevností. Převážně klidná malba bez dějového pozadí zobrazuje dvojsmyslně a nepřímo příběh českých dějin a jejich dopad či vliv na společnost. „V obrazech přináším jistý příběh prostřednictvím vizuálního fragmentu, který deklamují postavy svým gestem, postojem, vzájemným vztahem… Před každým novým obrazem se těším, že mě s sebou vezme někam, kde jsem ještě nebyl.“ V poslední době se kromě figurální tematiky také zabývá zobrazováním krajiny. Inspiruje se raně byzantskými mozaikami, freskami od Giotta, sérií Mistra Theodorika, renesančními malíři i dílem Alexe Katze.
Erika Bornová (1964) je česká malířka, sochařka a ilustrátorka. Vystudovala pražskou Akademii výtvarných umění. Její díla jsou zastoupena ve sbírkách Národní galerie Praha, Galerie hlavního města Prahy (GHMP), Alšovy jihočeské galerie a v dalších institucích i soukromých sbírkách. Mnoho let se věnovala sochařské práci, kdy jejím oblíbeným materiálem byl polystyren. Vytvářela z něj figurální sochy a často tento materiál ve své tvorbě přiznávala. V současnosti se věnuje převážně malbě a to v tematických cyklech (Rostliny, Vodní bytosti, Křehká smrt). V době částečné ztráty zraku namalovala širokou řadu autoportrétů. V její osobité tvorbě se objevují prvky nostalgie, magie a inspirace přírodou.
Fotoreport: Tomáš Souček
Výstava: Doma na zdi – Sbírka Tomáše Císařovského a Eriky Bornové, Galerie Prostora, Blanická 9, Praha, do konce října 2025
Diskuze k tomuto článku