Právě vychází dlouho očekávaná kniha – Deníky – psané hlavní postavou české meziválečné avantgardy a spoluzakladatelem legendárního Devětsilu. Karel Teige byl osobností mimořádnou i složitou, inteligentním člověkem a inspirativním tvůrcem ba i vůdcem. Jako teoretik a hlasatel nových směrů bývá poměřován s F. X. Šaldou, klíčovým duchem generace devadesátých let 19. století. (Však se Teige k jeho odkazu hlásil a vědomě se s ním srovnával). Oba svorně zdůrazňovali potřebu světového pojetí umění přesahujícího lokální podobu i význam. Zatímco Šalda vycházel z kruhů symbolistních až dekadentních (proti čapkovských), Teige se stal středobodem generace narozené kolem roku 1900 a nastupující počátkem let dvacátých (řekněme jako protipól ctitelů kubismu). Tyto mladé a smělé – mnohdy radikální i dogmatické – tendence byly zanedlouho zastřešeny mezioborovým sdružením známým jako Devětsil (1920 – 30).
Karel Teige (1900 – 1951) byl kritik a teoretik umění, publicista a překladatel. Jedná se o všestrannou, levicově orientovanou osobnost. Podílel se na vzniku skupiny či spolku Devětsil a poetismu, blízko měl k idejím surrealismu a dalším avantgardním tendencím. Stál také u vzniku Osvobozeného divadla. Stal se redaktorem Času, Ruchu, Kmene, Lidových novin, Června, Československých novin a dalších pokrokových periodik. Napsal řadu odborných statí a publikací. Po druhé světové válce složil doktorát, který mu nebyl z politických důvodů udělen. Po únoru 1948 byl perzekuován.
Zbytek tohoto článku je viditelný pouze pro přihlášené.
Pro přístup ke všem článkům se přihlaste, nebo se zdarma zaregistrujte
Diskuze k tomuto článku