Nietzsche hlásal, že snad jen umění či estetický prožitek naší existence jsou schopny překlenout temnotu a nesmyslnost veškerého počínání. Měl vliv nejen na dekadenci, ale vesměs na všechny přemýšlivé mladé lidi kolem přelomu 19. a 20. století. Jeho „filozofování kladivem“ se stalo inspirací napříč jednotlivými moderními proudy: secese, expresionismus, futurismus, kubismus, ale i „nová věcnost“ po první světové válce vděčí tomuto filozofovi za mnohé.
Umělec a filozof se nikdy nesetkali, ale Munch byl oddaným obdivovatelem Nietzscheho a vytvořil tuto slavnou uměleckou interpretaci filozofova ducha a myšlenek.
Munch měl společnou duchovní spřízněnost s Nietzschem. Oba trpěli osamělostí a strachem z šílenství.
Edvard Munch, který četl velkou část Nietzscheho díla, vložil do tohoto Portrétu Friedricha Nietzscheho velkou část svého ducha.
Nietzschem byli okouzleni umělci nejrozmanitějších směrů: Mahler i Picasso, Rodin a Chopin, Klee, Strindberg, Hesse, Marinetti, Apollinaire; u nás nejvíce Březina, Šalda a Ladislav Klíma. Do českého výtvarného umění Nietzschův kult naplno vlétl s legendární výstavou Edvarda Muncha v Praze roku 1905 (sám norský malíř namaloval zřejmě dle fotografií jeho podobiznu o rok později). Filla, Kubišta, Procházka a další z nastupující generace byli okouzlení a posíleni ve svých odvážně novátorských snahách opouštějících tradiční „zavedené pořádky“.
Zbytek tohoto článku je viditelný pouze pro přihlášené.
Pro přístup ke všem článkům se přihlaste, nebo se zdarma zaregistrujte
Diskuze k tomuto článku