Galerie umění v Karlových Varech uspořádala retrospektivní výstavu významnému umělci Vladislavu Mirvaldovi. Vzhledem k pandemické situaci však byla pro veřejnost otevřena jen minimálně. Podle plánovaného programu měla skončit 14. dubna. Jaký bude dále osud této jedinečné přehlídky, to je prozatím otevřenou otázkou… Proto přijměte alespoň krátký text a několik obrazových ukázek z výstavy nazvané: Vladislav Mirvald – „Dnes přiletěli špačkové“.


Výstava připravená ve spolupráci s Museem Kampa v rámci stého výročí narození představila Vladislava Mirvalda (1921-2003), autora racionálního přístupu v umění, autora fascinujících geometrických maleb a kreseb svou dokonalostí rozkmitávajících oko i mysl diváka. Výstava se zaměří také na Mirvaldův přístup ke krajině, její uspořádanosti, rodící se z chaosu vyvažováním a řádem.


Vladislav Mirvald se narodil v Záluží u Mostu, většinu života strávil v Lounech, po válce vystudoval deskriptivní geometrii a výtvarnou výchovu ve škole Martina Salcmana na pražské Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, studium ale započal na škole architektury a pozemního stavitelství ČVUT. Svůj čas dělil mezi umění a pedagogické působení, ale také fotografoval, hrál divadlo a rybařil. Byl členem skupin Křižovatka, Klub konkretistů, vystavoval s mnoha významnými umělci (v roce 1968 např. s Moreletem, Arpem, Vasarelym).

Vladislav Mirvald bývá spojován s Lounskou krajinářskou školou, kam patří také Mirvaldovi přátelé už od dob studií Kamil Linhart a Zdeněk Sýkora. Mirvaldova krajinářská tvorba je spjata s Louny a okolím – krajinné motivy nacházel u Cítolib, v Počedělicích, na Oboře (roku 1962 vznikly abstrahované kresby Obory připomínající fauvistické dílo Fernanda Légera a Henri Matisse). Maloval ale i na dovolených v Řecku, Bulharsku či na Slapech. Technika malby se měnila, někdy převládal spíše lineární rukopis daný jasně rozpoznatelnými tahy a dotyky štětce, jindy převažovaly syntetizované barevné plochy. Cézannovská lekce získaná u Martina Salcmana mu umožnila krajinu vnímat jako nevyčerpatelný zdroj úvah o fungování světa i o uměleckých principech. Krajiny sloužily Mirvaldovi jako deník a záznamník, zezadu si často psal různé poznámky, třeba mrzne, náledí, mlha, špína na ulicích, napadl sníh, svítí slunce, taje a je maturitní ples nebo dnes přilétli špačkové… (tento přípisek dal titul celé výstavě).


Od 60. let se Vladislav Mirvald začal intenzivně věnovat geometrickým kresbám a obrazům, v nichž zúročil své deskriptivní schopnosti. Díla vznikala v době analogové, ručně, perem, tuší, štětcem barvou a jsou neuvěřitelně precizní a přesná (dnes by zřejmě podobné dokonalosti bez počítače nikdo nedosáhl). Geometrické kresby a obrazy v převážně kontrastní černo-bílé barevnosti využívají optických efektů, fascinující křivky a kompozice spojují krásu matematiky s vizuálním uměním. Po ploše plátna kmitají undulační (zvlněné) válce, často s efektem moiré, (vzájemného prolínání nebo střetávání). Autor občas naruší pravidelný „vzor“, a nechá vyznít opticko kinetický klam, divák má pocit pohybu či vibrace. V Rombergových křivkách se umělec inspiroval neurologickým testem dr. Moritze Heinricha Romberga (1795−1873) diagnostikujícím poškození labyrintu, nervů či mozečku v momentu, kdy v udržení rovnováhy těla nepomáhají oči. Vychýlení těla vůči zemské ose opisuje křivky, jež daly základ působivým strukturám v modrobílé či černobílé variaci.

Století Vladislava Mirvalda v roce 2021 připomínala jako první výstava v Galerii umění Karlovy Vary, která byla připravena připravena ve spolupráci s Museem Kampa. Je výjimečná propojením Mirvaldovy geometrické a krajinářské tvorby. Zatímco obrazy a kresby používající experimentální přístup a jazyk geometrie již patří ke klasice českého poválečného umění, krajiny jsou známé podstatně méně a pro diváky budou objevné.
foto: Galerie umění Karlovy Vary
Diskuze k tomuto článku