Ateliér na jezeře Cashibococha jsem po návratu nalezl zaplavený každoroční povodní. Živly přírodní, které jsem vyzýval k společnému tvoření, se ohlásily mocnou silou…
Taková povodeň tady, stejně jako požár, zanechá mrtvou krajinu, zčernalou bahnem zetlelých rostlin. Jen některé stromy přežijí, ostatní shnijí a uschnou a stejně jako popel po požáru, pohnojí zem.
Svět přírodních barev jsem na čas opustil abych si posvítil na civilizaci v barvách umělých.
Ůstředním tématem mých obrazů je vor. Discovor. Discovor jako extrakt lidské ignorace, nekonečná fiesta uprostřed požáru pralesa. Jako kolaps civilizace i jako prám trosečníků…. Ty plovoucí diskotéky mám přímo před zraky na jezeře před domem. Jsou úplným popřením mého vztahu k Amazonii a zároveň tím, co džungli a duchovní dědictví domorodců nahrazuje plytkostí zábavy současné zlaté mládeže. Nic nového pod sluncem, ale ten střet vesmíru je do očí bijící. Skluzavka do bordelu, ale s nadšením místního temperamentu, to není deprese. Spíš exprese. Prales je skutečnost, co pomíjí, jako sen a tohle je lunapark iluzí předkládaný jako realita zábavního průmyslu.
Čtěte také
Pořád hledám úhel pohledu, ze kterého se to vyjeví v té pravé perspektivě. Vyprávíme zase ten stejný příběh, jen s odstupem času. Jak to dopadne na konci věků, budeme muset ještě počkat.
Obrazy Discovorů jsou projekcí společenského života, okamžiku ztráty paměti a sebekontroly. Zobrazují transformaci reálné zkušenosti do imaginárního světa, ve kterém se tento příběh odehrává opakovaně. Milostné hry jsou magickou mocí a nadpřirozenou silou, růžového delfína na souši…, formou metamorfózy.
Bufeo Colorado – růžový delfín, je v amazonské mytologii považován za bytost z podvodního světa. Domorodci se ho obávají, ale zároveň je neodolatelně přitahuje. Na vrcholu zábavy se převtěluje do svůdného mladíka, bělocha v klobouku z šupin a vodních rostlin, ozdoben perlami v barvách duhy, jehož tvář není vidět, aby se zmocnil mladých dívek na fiestách a unesl je v tanci do podvodního světa. Růžový delfín je prastará ryba, která se neloví a pokud náhodou uvázne v sítích rybářů, je nutné ho osvobodit anebo z mrtvého těla vyjmout pohlavní orgán a vyrobit z něj mocné afrodiziakum. Vždy je chráněn sirénami, které mu pomáhají…
Zatím raději pobývám v domorodém světě mýtů. Ty pohádky si vyprávím před spaním.
Džungle je magická… To, co víme o Amazonii je zahaleno tajemstvím… Neprobádaný zůstává ten kosmos. Sen i iluze? Vzpírá se poznání, jako vlny na hladině prchá před našimi zraky. Je skrytá v odstínu tlejících listů, zeleného světla. Zlato slunce vstřebává ze zářivých paprsků a najednou zákeřné, svůdné, předstírající panenskou čistotu, nabízí osvícení… Pokušení samo… Ve tmě otevírá smysly vnitřnímu zraku. Sleduje a jedná, omezuje a do sebe se uzavírá, jako představa nekonečna v mysli lidské… Okamžik Zasvěcení.
Otto Placht
Výstava: Otto Placht – Domorodé světy, Galerie Václava Špály, Praha, do 7. prosince 2025
foto: Galerie Václava Špály
Diskuze k tomuto článku