“Nakonec zůstává přece jen každý sám, takže vlastně hlavní problém tkví v tom, kdo je ten, s kým má člověk zůstat, zůstane-li sám.“ Tak pravil Arthur Schopenhauer… V těchto dnech si připomínáme 163 let od úmrtí tohoto německého filozofa, otce moderní psychologie a „nejracionálnějšího filozofa iracionálna“. Jeho stěžejní dílo Svět jako vůle a představa (1819) i další knihy ovlivnily následný vývoj evropského myšlení, vnímání a umění. Na fotografii (viz. níže) přinášíme filozofův nedokončený portrét od Bohumila Kubišty (1908), který se nachází v Moravské galerii Brno. „Co znamenal ideový vliv Nietzscheho pro německé expresionisty a pro Edvarda Muncha, který jej podle fotografie namaloval, tím byl Kubištovi Schopenhauer. I on svůj obdiv vyjádřil podobiznou. Byly mu blízké jeho myšlenky stavící svět jako ´objekt pro subjekt´, i jeho zdůraznění síly představy jedince…“, píše skvělá znalkyně Kubištova díla historička umění Mahulena Nešlehová, autorka jeho monografie. Z filozofických knih přinášíme vybrané myšlenky, postřehy či stručné aforismy Arthura Schopenhauera (1788 -1860):
//Představa je dost jiná než skutečnost.
//Kdo nemá rád samotu, nemiluje svobodu.
//Přátelé říkají, že jsou upřímní, ale ve skutečnosti jsou upřímní nepřátelé.
//Samota nabízí intelektuálně vyvinutému člověku dvě výhody: první je být se sebou, druhá nebýt s ostatními.
//Ten, kdo je přítelem všech, není přítelem nikoho.
//Vzdálenost a dlouhá nepřítomnost poškozují jakékoli přátelství, i když se to dobrovolně nepřizná.
//Vulgární člověk se stará jen o trávení času, talentovaný člověk než o jeho zaměstnávání.
//Osud se může změnit, ale naše vlastní kvalita je neměnná.
//Upanišady byly útěchou mého života a budou útěchou mé smrti.
//Vzdálenost, která oslabuje předměty pro oko, zvětšuje je pro myšlení.
//Bohatství je jako slaná voda: čím více ji pijete, tím žíznivější roste; Totéž se děje se slávou.
//Všechno omezování činí šťastným. Čím užší je okruh naší působnosti, náš dohled a okruh styku, tím jsme šťastnější, čím větší, tím častěji cítíme trýzeň nebo úzkost.
//Být sám sebou smí každý, jen pokud je sám. Kdo tedy nemiluje samotu, nemiluje svobodu, jen když jsme sami, jsme svobodni.
//Čím výše kdo stojí v pořadí přírody, tím je osamělejší, a to velmi podstatně a nezbytně.
//Družnost patří k nebezpečným, ba zhoubným zálibám, poněvadž nás přivádí ve styk s bytostmi, jejichž většina je morálně špatná a intelektuálně tupá nebo zvrácená.
//Nikdo nemůže vidět nad sebe. Tím chci říct: každý vidí na jiném jenom tolik, čím je sám, neboť ho může chápat a jemu rozumět jenom podle své vlastní inteligence.
//Genialita proniká na povrch v krátkých záblescích. Jejich pomíjivé světlo však prozrazuje vše, co vznikne ve chvílích, které je oddělují, a proměňuje to v poznání.
//Čím bezprostředněji a hlouběji člověk dokáže prožívat vážné věci, tím více se dovede smát.
//Chybují ti, kdo opovrhují malými radostmi, jež nám mohou usnadnit pouť po temných a křivolakých cestách našeho chmurného a složitého bytí.
//Neboť táž funkce mozku vykouzlí objektivní, názorný a hmatatelný svět ve spánku i v bdění.
//Když hledíme k horám, můžeme bezprostředně vnímat matematicky přesnou krásu, a to v rozměrech z hlediska vesmíru bezvýznamných, avšak umožňujících přímo zakusit každý poznatelný prvek mohutnosti a zároveň si uvědomit, že naše fyzická schránka je nekonečně malá.
//Lidský život není plocha, nýbrž jednoduchá čára, a když zvolíme jednu věc, předejdeme všem dalším možnostem, tj. zásahu z vnějšího světa.
//Víra v milost boží naznačuje malou schopnost pochopit souvislosti věcí a také nedostatek odvahy čelit naprosto zjevné skutečnosti.
//Zdánlivá inteligence průměrných jedinců není ničím víc než projevem vůle, podobné neviditelným provázkům, na kterých člověk tančí jako loutka na scéně tohoto divadla světa. To vysvětluje, proč jsou lidé pořád vážní. Jejich vážnost překonávají pouze zvířata, jež se nikdy nesmějí. Naproti tomu génius představuje živého herce s nespoutaným intelektem, který sdílí jeviště s těmito loutkami, avšak na rozdíl od nich si plně uvědomuje, co se s ním odehrává… a proto se do určité míry cítí svobodně a netrápí se klamnými iluzemi.
//Lidé s geniálním nadáním a intelektem a všichni ti, u kterých kvality duševní a teoretické převažují nad kvalitami mravními a praktickými, zkrátka lidé, kteří mají více rozumu než charakteru, v každodenních situacích často působí trapně až směšně… a stejně často jsou z mravního hlediska považováni za slabé a opovrženíhodné bytosti; a člověk je může pokládat téměř za špatné.
//Neosobní Bůh je pojem beze smyslu, který vynalezli profesoři filozofie, aby vyhověli bláznům a drožkářům… Učinil jsem veliký objev, neboť mohu ukázat, že v jádru všech věcí nalezneme jednu identickou sílu, pořád stejně mocnou a provždy neměnnou, jež dřímá v rostlinách a probouzí se ve zvířatech, nicméně k vědomí přichází pouze v člověku – tou silou je vůle.
//Člověk je tvor, který nedokáže odolat, když může hloubat o největších mystériích života.
//V rámci druhu je smrt jedné lidské bytosti tím, čím je pro člověka spánek.
//To, co obvykle považujeme za reálný svět, není nic jiného než tíživý a zmatený sen.
-red-
Diskuze k tomuto článku